Trenére, jaké je vaše hodnocení podzimní části?
Patnácté místo z dvacetičlenné konkurence a ziskem 24 bodů není nejlepší. Na sestupové příčky máme velmi hubený náskok, pouze bod. Na druhou stranu směrem nahoru je to jen o tři body na klidné 10. místo. Teď se nacházíme tam, kde asi současný stav věcí patří. Hrajeme ve spodním středu velmi vyrovnané tabulky.
Nebýt několika domácích ztrát, mohli jste na tom být daleko lépe, že?
Některé zápasy jsme zvládnout nemohli - například Slovácko či Hradec tady hráli opravdu dobře, tam jsme na to v tu chvíli sportovně neměli. Ale například utkání s Libercem jsme si vlastními školáckými chybami prohráli sami. To samé s Opavou - neproměnili velké množství gólových šancí. Když k tomu přidám i podobné utkání v Jablonci nebo na Bohemians, mohli jsme mít o 10 bodů více. Byly bychom přes všechny okolnosti třetí. Ale na to se nehraje.
Malinko to připomíná tzv. „pomistrovskou kocovinu“.
Samozřejmě to k tomu svádí. Po loňské úspěšné sezóně přišel tak trochu výsledkový půst. Nicméně je to jinak. Obměnila se celá dorostenecká liga. Odešli hráči ročníku 1996, přišli noví mladší kluci ročníku 1998, kteří doplnili některé stávající „97“. Máme zcela nové a jiné družstvo, stejně tak hrajeme proti novým a jiným soupeřům. Čili je to úplně jiná soutěž, než byla ta loňská. Hlavní problémy bych viděl jinde.
Zkuste je trochu přiblížit.
První a zásadní je v tom, že hrajeme celý podzim s téměř o rok mladším kádrem. Kdo někdy dělal mládežnický fotbal, tak ví, jaký udělá každý rok rozdíl. Pro představu - je to stejné, jako by třeba naše U15 hrála soutěž proti U16.
Kde se ztratili hráči ročníku 1997, že jich je tak málo?
Před třemi lety jsem v Karviné trénoval dorost U16, čili ročník 1997 o kterém mluvíme. Tehdy ten tým stál výhradně na několika klíčových hráčích. Konkrétně mohu jmenovat Dawida Blanika, který je dnes v polské Wisle Krakow. Dalším je Franta Chmiel, Oliver Putyera či Libor Demeter. To jsou všechno rozdíloví, těžko nahraditelní hráči, kteří týmu v současnosti chybí. Fyziologicky pak trochu vyhasly dva střelci žákovských let Kubiena s Řapkem.
Když k tomu přidáme dlouhodobé zranění Lingra nebo Smrže…
Přesně tak. Hlavně Ondra Lingr je pro náš tým naprosto stěžejní hráč. Několikrát nám chyběl pro reprezentační povinnosti. Z jednoho ze srazů se pak vrátil zraněný a dlouho nehrál. Bez něho a s ním také rostl a padal výkon celého týmu. Taky dle minutáže odehrál jen polovinu zápasů, přesto vévodí všem statistikám, pokud jde o vstřelené góly, asistence i celkovou užitečnost pro tým. Vojta Smrž patřil uprostřed zálohy s Maciejem Ambrosiewiczem a právě také s Ondrou k srdci celého týmu. Hra i samotné výsledky mluví za vše. Když toto trio hrálo společně uprostřed hřiště, byla solidní hra a sbírali jsme body.
Nejlepším střelcem týmu byl právě Lingr s devíti zásahy, rovněž devátý nejlepší střelec ligy.
Jsem přesvědčený, že kdyby hrál všechna utkání, byl by nelepším střelcem celé dorostenecké ligy. Předpoklady na to má. Zajímavostí je ale pět vstřelených branek našeho krajního obránce Ondry Pavlíka. Na ofenzivního beka velmi slušné číslo.
Proč někteří starší hráči zpočátku jen střídali?
Je pravda, že nejvíce minut odehráli především hráči o rok mladší. Brankář Jirka Ciupa, Maciej Ambrosiewicz nebo Wojtek Wenglorz. Také Martin Berešík, David Egri či Aron Formela. Příčinou je skutečnost, že zde máme velmi kvalitní ročník 1998, z nichž několik hráčů bylo prostě výkonnostně lepších, než jejich o rok starší spoluhráči. Hodně ale odehráli i někteří starší hráči jako Ondra Pavlík či Braňo Ďuriš.
Čili příští rok bude určitě lepší?
Kluci nabírají zkušenosti. Vyzrají a stoprocentně to v budoucnu zúročí. Věřím, že budou stejně dobří jako loňské „96“, ne-li lepší. Chce to vydržet, trpělivě a soustavně na sobě pracovat. Klíčové je ale letos ligu pro příští a další sezóny v Karviné zachránit.
Pokračování v pondělí...