S kterými zápasy či výkony hráčů jste byl nejvíce spokojen, které vám naopak nevyšly?
Jednoznačně jsme podali nejlepší výkony, pokud byl tým kompletní. Jak po stránce herní, tak výsledkové, to hrálo klíčovou roli. Úvod a konec soutěže byl dobrý. Slavia Praha, Viktoria Plzeň - dvě domácí výhry nebo Jablonec i přes porážku. Vysoká remíza na konci podzimu v derby na půdě Baníku Ostrava. První poločas utkání, co se týká hry a na šance bylo asi to nejlepší, co jsme předvedli. Uprostřed sezóny jsme měli problémy, ale o příčinách jsme již mluvili.
A jednotliví hráči?
Oporou byl především Ondra Lingr. Jeho přínos pro tým je neoddiskutovatelný. Přesto mohl dát více branek, šancí měl dostatek. Měl by si dát větší pozor na přebírání míčů do prostoru k bráně soupeře, a ne k té naší. Jeho sebevědomí je veliké, ale v této činnosti by si měl více věřit. U Macieje Ambrosiewicze je patrná slabší rychlost. Je třeba se zaměřit na rozvoj maximální síly nohou, krokové frekvence a dynamické práce s míčem. On to ale nahrazuje mimořádným citem pro hru. Jeho čtení prostoru, předvídavost a zisky míčů v osobních soubojích jsou téměř dokonalé. Martin Berešík by měl přidat daleko více na agresivitě a síle či důrazu v osobních soubojích. Nemá až takovou rychlost či techniku aby si mohl dovolit hrát bez používání těla. Může to být limit do dospělého fotbalu. Vojtěch Smrž by mohl nebo spíše měl zlepšit práci do defenzivy. Návraty pod míč do obranného postavení a především pracovitost. Jeho ale částečně omlouvá nedostatečná kondiční připravenost vinou dvojitého zranění. Velká škoda je, že byl v této sezóně i minulosti neustále nemocný či zraněný David Egri. Je to velmi pracovitý hráč, s potenciálem pro velký fotbal. Mohl být už dál, jenže jeho tělo ho neustále a opakovaně brzdí. Díky výpadkům zdraví vynechal 49 tréninkových jednotek ze 151 možných. Což je celá jedna třetina. Naopak nejspolehlivějšími hráči co se týká tréninkové docházky, poctivého přístupu a pracovního nasazení byli jednoznačně vidět u Macieje Amborsiewicze, Arkadiusze Jaworskeho, Wojciecha Wenglorze, Arona Formely (než se zranil), Patrika Strnada, Ondřeje Pavlíka nebo Branislava Ďuriše. Posledně jmenovanému scházelo jen to, že nepřenesl výkony z přípravných utkání do mistrovské sezóny. Tady se ukázalo, jak velkou roli hraje psychika. Dan Řapek toho neodehrál tolik, ale má slušné bodové statistiky. Naopak zklamáním je pro mě v tomto ohledu, a také v přístupu k utkání a tréninku, Arnis Latifaj. Má rozhodně na víc, než co předvádí. Rovněž také Lukáš Dostál, od kterého jsem osobně čekal, že bude pilířem základní sestavy. Parametry má vysoké, bohužel mu to neumožňuje jeho hlava.
Už jste zmínil čtyřiadvacet bodů, což stačí na 15. místo. Je toto umístění nakonec po složitém podzimu dobré?
Díky povedenější koncovce soutěže jsme si malinko polepšili, nicméně zdaleka to na vytouženou záchranu stačit nebude. Jarní část bude velmi náročná a to ze všech hledisek. Budeme muset chytit úvod, hrajeme ze šesti utkání čtyřikrát doma. Od toho se musíme odrazit a potom nabité umístění udržet. Osobně bych si přál, abychom dosáhli na desáté místo, od kterého nás dělí pouhé tři body.
Budete současný kádr posilovat pro náročné jarní boje?
Ano, v jednání je 15 hráčů. V současnosti víme, že do zimní přípravy s námi nastoupí asi 7 až 8 z nich. Uvidíme, kdo se dokáže prosadit do základní sestavy. Konkurence je v posouvání výkonnosti hráčů naprosto klíčová.