Lukáš Paleček: Po dlouhé době jsem v kabině řval
Brankář Lukáš Paleček přiznává, že zvlášť po posledním utkání ve Vlašimi nepanovala v kabině příliš dobrá nálada „Sráží nás hrubé chyby v obraně. Nálada opravdu nebyla nejlepší,“ říká. V rozhovoru také přiznává, že ač na hřišti působí jako flegmatik, tak ve skutečnosti je cholerik. Kvůli vážné nemoci manželky (rakovina kostní dřeně – pozn.autora) však přehodnotil priority a snaží se fotbalové věci řešit s nadhledem. Přesto se po dlouhé době opět rozčílil.
V defenzivě děláte velké hrubky. Dokážete si vysvětlit proč?
Vůbec netuším. Asi se každý bude muset zamyslet sám nad sebou, jestli má nějaký problém nebo nemá.
Jak to vidíte vy z pozice brankáře?
Jsou to školácké chyby. Situace, které se dají vyřešit v zárodku, kde to všechno samozřejmě začíná. Pak už to všechno na sebe navazuje.
Ale vám osobně se daří. Především v domácím zápase s Bohemians Praha 1905, kdy jste chytil dvě čisté šance hostujícího Štochla, jste prokázal formu a nejen spoluhráči vám mohou za získaný bod poděkovat. Jak se v brance celkově cítíte?
Já se cítím v pohodě. Na druhou stranu není vůbec příjemné inkasovat ve dvou venkovních zápasech sedm gólů. Bohužel v každém zápase mě jenom balóny trefit nemůžou. Tolik štěstí prostě nemáme. Sám přemýšlím, jak je to vůbec možné a jestli jsem třeba něco mohl řešit jinak. Není to moc příjemné.
Na podzim jste se do branky dostal až na poslední dvě kola. Prvních čtrnáct odchytal Matej Rakovan. Ten však v zimě odešel do pražské Slavie. Překvapil vás jeho odchod?
Trošku ano. Na druhou stranu Slavia je výzva a Matej je mladý kluk. Možná dostal také lepší podmínky. Ale to nevím. Každopádně mě jeho odchod trochu překvapil.
Právě díky jeho odchodu hledalo v zimě vedení klubu dalšího brankáře. Nakonec se zde vystřídala na zkoušku tři jména. Ladislav Čaba z Loko Vltavín, Jaroslav Šteiniger z Hlučína a Branislav Pindroch z Banské Bystrice, který tady nakonec zůstal. Nebál jste se konkurence?
Někdo přijít musel, to bylo nezbytné. Spíše mě překvapila ta rychlost, v jaké se tady střídali. Ale jinak jsem si z toho hlavu nedělal, už nejsem mladý vyplašený kluk, abych se stresoval. V mládí to bylo samozřejmě jiné, byl jsem třeba naštvaný. Teď už ne.
V přípravě jste příliš zápasů neodchytal, protože trenéři spíše zkoušeli vaše kolegy. Cítil jste podporu trenérů během zimy?
Důvěra tam byla. Vnímal jsem ji.
V bráně celkově působíte klidným až flegmatickým dojmem. Po inkasovaných gólech se nevztekáte. Souvisí ten vás relativní klid s nemocí vaší manželky během které jste postupně přehodnotil životní priority?
Ano, je to tak. Ale jinak jsem strašný cholerik. Před její nemocí jsem byl věčně naštvaný, pořád se mi něco nelíbilo. Ale když jsem viděl, co prožívá manželka, tak jsem fotbalové priority úplně přehodnotil. Fotbal není to hlavní, přestože mě živí a opravdu mě moc baví. Ale samozřejmě mi v žádném případě není jedno, jak momentálně hrajeme.
Kdy jste se naposledy opravdu naštval?
Po zápase ve Vlašimi. To jsem v kabině opravdu po dlouhé době řval. Už skončila sranda a kluci si musí uvědomit, že nám teče do bot. A věřte mi, že vím, o čem mluvím. Za mého tříletého působení v Mostě jsem dvakrát hrál o udržení a není to vůbec příjemné.
Jak je na tom vůbec vaše paní v této chvíli?
Jezdíme pravidelně jednou za dva nebo tři měsíce na kontroly. Nejen rakovina kostní dřeně je běh na dlouhou trať. Nyní už je to lepší, ale stále žijeme v nejistotě. Ale bojujeme a mám ji moc rád. Pere se s tím statečně.
Když jste zmínil angažmá v Mostě, tak sledujete dění v klubu?
Dění samozřejmě sleduju. Z doby, kdy jsem v klubu působil, tam zbyl pouze výkonný ředitel pan Salač. Každopádně jsem zvědavý, jak se tam se vším poperou, protože tam byly určité problémy. Most mi není lhostejný, prožil jsem tam výborné tři roky. Mám tam kamarády, kteří sice už v klubu nepracují, ale pořád se o fotbal zajímají.
Co říkáte na angažování nového sportovního manažera Tomáše Řepky a trenéra Zbyňka Busty?
Trenéra Bustu neznám, nikdy mě netrénoval. Tohle tedy vůbec nemůžu komentovat. Ale jsem zvědavý, jak se tam se vším poperou.
Facebook
YouTube
Rozhovory
ROZHOVOR Z BULLETINU - Filip Vecheta
S nejlepším střelcem týmu jsme probrali jeho formu, ochrannou masku a blížící se baráž národního týmu do 21 let. A perlička – věděli jste, že si Filip Vecheta první zlomeninu nosu přivodil v zápase dorostu Slovácka u nás v Karviné?
ROZHOVOR Z BULLETINU - Kristián Vallo
Pravý obránce či záložník Kristián Vallo v rozhovoru vypráví o své mateřské Žilině, ale hlavně o Polsku, kde hrál čtyři sezóny a poprvé tam „přičuchl“ i k házené, kterou do té doby vůbec nesledoval. Aby ne, když Wisla Plock ukončila dvanáctiletou nadvládu Kielců…
ROZHOVOR Z BULLETINU - Denny Samko
Osm prvoligových startů doposud nasbíral záložník Denny Samko ve své kariéře – všechny v dresu MFK po svém letním příchodu. A na první gól nečekal dlouho, dočkal se v šestém kole v Teplicích. V rozhovoru mluvil čtyřiadvacetiletý záložník o svém mateřském klubu, nejvyšší soutěži nebo brzkém začátku utkání…
ROZHOVOR Z BULLETINU - Jakub Lapeš
Novou sezónu začal na lavičce, ale od poloviny srpna a domácího utkání s Bohemians je brankářskou jedničkou. Nutno podotknout, že výkony Jakuba Lapeše v bráně MFK jsou výborné, o čemž svědčí i slova hlavního kouče Martina Hyského, který po každém zápase pětadvacetiletého gólmana chválí.
Pronájem
