Jak dlouho se staráte o fotbalisty MFK Karviná?
Je to už asi deset let. Do klubu jsem přišel, když se tady hrála Moravskoslezská fotbalová liga. Vynechal jsem pouze minulou postupovou sezónu, kdy v klubu začal působit MUDr. Lasota. Nyní jsme k dispozici oba - on je ortoped, já chirurg. Myslím, že to je ideální kombinace (úsměv).
V čem spočívá vaše práce? Předpokládám, že to není jen o tom, sednout si během zápasu na střídačku, že ano?
To máte pravdu. Fotbalový klub nejsou pouze hráči áčka, ale také desítky hráčů mládežnických týmů. Navíc s postupem do nejvyšší soutěže přibyly i požadavky na lékařské zabezpečení a jeden lékař by tuto práci jen těžko stíhal.
Kromě ošetřování zranění zajišťujete i rehabilitaci a léčíte občas i běžné nemoci hráčů. Vzpomenete si za ty roky na hráče, s kterými jste měl nejvíc práce?
Nerad bych byl konkrétní. Ale můžu říct, že se v týmu vždycky objevují různé typy hráčů, každý má jiný práh bolesti, někteří chodí agresivněji do soubojů, záleží i na postu, na kterém hrají. Pokud ale chcete nějaká konkrétní jména, tak fanoušci si určitě vzpomenou dvě sezóny zpět na Tomáše Janíčka a pár let zpět tady kopal třeba Marcel Pavlík. Tito dva hráči měli chronické problémy, s kterými tady už přišli, nebylo možné je zcela vyléčit, takže jsme pracovali na tom, aby se to nezhoršovalo. Závažné bylo také poranění lebeční kosti Mihaila Jovanoviće, který se na tréninku srazil s Jaroslavem Zeleným. V tomhle případě si poranění vyžádalo operační řešení a poměrně dlouhou rekonvalescenci.
Jaké jsou nejběžnější úrazy fotbalistů?
Převážně to jsou různé pohmožděniny, oděrky i tržné rány ze soubojů. Dost práce jsme měli nedávno, v zápase proti Zlínu jsme šili tři hráče – našeho Honzu Kalabišku a dva zlínské borce. Někdy se to tak prostě sejde (úsměv). Často se u hráčů objevují svalové problémy, ty bývají někdy záludné a mohou si vyžádat delší absenci. Podceňovat nelze úrazy hlavy, například otřesy mozku, nejčastěji z hlavičkových soubojů.
A úplně nejhorší zranění, kterých se fotbalisté bojí?
Tam řadím jednoznačně problémy s koleny, eventuálně kotníky. Utržené menisky, křížové a postranní vazy. To je pak špatné.
Pojďme pryč od zranění. Jste zástupcem primáře na chirurgickém oddělení NsP v Karviné-Ráji. Máte přehled, kolik vašich kolegů a kolegyň fandí našemu klubu a navštěvuje například domácí zápasy?
Musím konstatovat, že jich není málo. S kolegy i kolegyněmi debatujeme o fotbale a dalších věcech okolo opravdu pravidelně. Dost jich také má permanentky, a pokud jim čas dovolí, tak fandí přímo na stadionu. Ten se mi mimochodem moc líbí. Je velmi dobře dimenzovaný a podle mě musí být všichni kluboví příznivci i sami hráči spokojení. I zázemí je v pořádku, po zdravotní i regenerační stránce není problém. Rekonstrukce se povedla ve všech směrech.
S postupem do nejvyšší soutěže je zájem o fotbal ve městě vyšší. Pozorujete v nemocnici zvýšený výskyt fanoušků, kteří se zranili během fandění či při výjimečných excesech?
To si vůbec nemyslím. Město Karviná pořádá plno kulturních a sportovních akcí a procento úrazů je stejné. Pro nás je to rutina, denní chleba. Nerozlišujeme, zda pacient přišel z fotbalu nebo z kulturního vystoupení, kde například upadl. Tvrdím a mám za to, že naprostá většina karvinských fanoušků je rozumná.
DĚKUJEME, ŽE SE STARÁTE O NAŠE ZDRAVÍ! ZÁROVEŇ DĚKUJEME ZA PODPORU A FANDĚNÍ BĚHEM SOBOTNÍHO UTKÁNÍ PROTI PRAŽSKÉ SLAVII...