Derby očima trenérů
Jak viděli sobotní mistrovské derby mezi Karvinou a Třincem šéfové obou laviček? Shodli se na tom, že se jednalo o kvalitní a nadstandardní duel.
Lubomír Luhový, trenér třineckých „železářů“: „Nevyhrál lepší a neprohrál horší. My jsme samozřejmě věděli o síle Karviné, přesto jsme dostali brzký gól na 1:0. Jestli mě překvapil? Vůbec ne, my jsme poslední dobou bohužel zvyklí zhruba do šesté minuty inkasovat. Navíc to byl od domácích opravdu povedený centr. Ale zabrali jsme, srovnali hru i skóre. Celkově to byl vydařený zápas, jedno z těch povedenějších derby. Mělo to úroveň. Zasloužili jsme si zde bod, vítěznou branku jsme ale podle našeho názoru inkasovali z ofsajdu. Co říct ke zvolené taktice? Snažili jsme se využít naší silné středové formace, v záložní řadě máme dostatek kvalitních hráčů, takže jsme postavili systém 4-1-4-1. I z toho důvodu, že klasický koncový útočník – hroťák - nám schází. Remíza by zápasu slušela více.“
Karvinský lodivod Karel Kula: „Třinec jsem na jaře viděl hodněkrát. Museli jsme se připravit na jednoho z nesilnějších celků v soutěži, který má velkou kvalitu směrem dopředu i dozadu. Očekávali jsme, že budou hrát na jednoho hrota se silnou záložní formací, takže nás nepřekvapili. hráli tak i posledně. Kvůli tomu jsme ale sami nechtěli nějak měnit sestavu na 4-2-3-1 nebo 4-1-4-1 s jedním útočníkem. Risknul jsem to s hrou na dva a vyplatilo se. Kluci hráli opravdu dobře, soupeř také a diváci si zápas jistě užili. Máme na to, abychom se ještě zlepšili. Důležité však je, že hráči odváděli celé jaro maximum a to je dobrý odrazový můstek do další sezony. Výhra v derby je každopádně dobrý motivační faktor do další práce. Čeká nás poslední zápas a my rozhodně chceme skončit před Třincem, když už jsme se dostali kolo před koncem na čtvrté místo. Už tak to bude nejlepší umístění v naší krátké druholigové historii. A jestli mi exhibice Radka Slončíka nějak nabourala plány na mistrák? Musím přiznat, že trochu ano, obvykle jsem zvyklý dorazit před domácím utkáním na stadion již dopoledne, vše si ještě jednou důkladně promyslet a projet. Teď jsem místo toho hrál zápas. Ale dopadlo to nejlépe, jak mohlo. Jsem rád, že jsem si mohl zahrát s Radkem i dalšíma klukama zase v jednom týmu. Nakonec jsme se s Radkem domluvili, že do zápasu s Třincem ani nezasáhne. Přišel za mnou sám, že ho pořád berou žebra z utkání na Žižkově. Nakonec – kdyby nastoupil, mohl mít myšlenky někde jinde. Přeci jen kariéru končí fotbalista jednou za život. I když je pravda, že na posledních pět minut nastoupit mohl. Ale dopadlo to jinak a ovace si užil stejně.“
