Bývalý kouč Mazura: Jaro bylo jako na houpačce

Dnes už bývalý trenér Karviné Josef Mazura v posledním rozhovoru hodnotí uplynulý ročník druhé nejvyšší české soutěže, v němž dovedl tým k osmé příčce. Rovněž nezapomněl poděkovat všem fanouškům a příznivcům.

Odpovídá osmá pozice tomu, že jste měli na podzim i na jaře celkem dlouhé výsledkové výkyvy?

Svým způsobem ano. Ale pokud bychom porazili Varnsdorf, tak jsme mohli skončit šestí a řeč by zase byla o něčem jiném. Sezónu jsme začali výborně. Do půlky října, tedy nějakých jedenáct kol, jsme se drželi mezi třemi nejlepšími. Pak to začalo skřípat a nebylo to úplně ono. Jaro už pak bylo jako na houpačce. Lepší zápasy jsme střídali s těmi opravdu nepovedenými.

Co se na jaře nepodařilo, co vás nejvíc mrzí?

Především jsme měli problémy se sestavou, hlavně s obranou čtverkou. Vypadl nám levý bek Tomáš Knötig, pravého beka musel hrát kapitán Mikula. Dá se říct, že jsme hráli se čtyřmi stopery. To nebylo úplně to pravé ořechové. Další věcí je skutečnost, že na podzim jsme aspoň nedělali hrubky. Nyní byly markantní.

Která bodová ztráta vás nejvíc mrzí?

Velká škoda je porážky v Ústí nad Labem, tam jsme to měli velmi dobře rozehrané. A z celkového pohledu určitě zápasy s Bohemkou, které jsme přenechali hned čtyři body.

Co říkáte na střelecký počin Matěje Fialy, který nakonec zakončil sezónu s deseti trefami. To je na záložníka velmi slušné, ne?

Je to výborné číslo. Matějovi velmi pomohly individuální tréninky. Chtěl pracovat a přineslo to své ovoce. Snad mu to vydrží.

Do týmu se zapracovali také mladíci Kurušta a Puchel. Oba se už dokonce dočkali gólu za áčko. Jakou mají, podle vás, budoucnost?

Oba určitě mají velké předpoklady. Ale jen talent nestačí, musí neustále pracovat a pracovat. Snad to zvládnou, mají dobře nakročeno.

Jak budete vzpomínat na karvinské angažmá?

Byl to dobré období, vlastně celých čtrnáct měsíců. Fotbalový život však přináší příchody i odchody a beru to jako fakt. Chtěl jsem se rozloučit výhrou, což chtěli i hráči, ale bohužel to nevyšlo. Nesmím také zapomenout poděkovat fanouškům, hlavně těm skalním z kotle. Vždycky byli slyšet a snažili se kluky na hřišti vyburcovat.