8. březen 2017
ROZHOVOR Z BULLETINU - Marek Janečka
Slovenský univerzál Marek Janečka v obsáhlém rozhovoru prozradil plno zajímavostí – zahrál si v mnichovské Allianz Areně, kde oslavil dokonce výhru, nebo několikrát bojoval s Trnavou o hlavní fázi Evropské ligy. Třešnička na závěr? Aktuálně je prezidentem klubu FK O5 Levoča...
Marku, svými výkony potvrzujete takřka nepostradatelnost v základní sestavě. Jak si vůbec užíváte českou nejvyšší soutěž?
Už mám něco odehrané a vím, že jednou se fotbalistovi daří, podruhé zase ne. Určitě se tedy nechci stavět do role, postradatelného nebo nepostradatelného. Jsme výborný kolektiv a vítězíme i prohráváme společně. Ale k české lize – nikdy jsem žádnou ligu, kde jsem hrál, neporovnával. Každá totiž má svá specifika. Každopádně si to tady užívám, což souvisí s dosavadními výsledky a hlavně jsem v Karviné spokojený.
Nejčastěji nastupujete vedle sebe s Janem Šislerem. Sedli jste si po fotbalové i lidské stránce?
Je to o tom kolektivu. Vím z vlastní zkušenosti, že pokud je v kabině týmový duch, který vítězí nad nějakými individualitami, tak se toho dá v celkovém kontextu dosáhnout víc. Já si vyhovím s každým hráčem a nerozlišuji, jestli jde o mladého nebo staršího. S každým včetně Šisky vycházím v pohodě a myslím, že to platí i opačně.
Kariéru jste převážně strávil na Slovensku s výjimkou půlroční anabáze v německém Rostocku. Jak vzpomínáte na toto angažmá?
Od malička jsem byl fanouškem německého fotbalu a jen ve snech jsem si představoval, že bych si takovou ligu, jakou je Bundesliga, mohl zahrát. Jasně, byla to v uvozovkách pouze druhá liga, ale všichni víme, že ta soutěž má obrovskou kvalitu. Jsem šťastný, že jsem si takovou soutěž zahrál. Byla to ohromná zkušenost.
Kolik na vás v Německu chodilo fanoušků?
Na domácí zápasy chodilo od čtrnácti do osmnácti tisíc fandů. Stadion má kapacitu přes dvacet tisíc, ale nikdy nebylo úplně plno. Atmosféra byla naprosto úžasná a to mám na mysli i zápasy na hřištích soupeřů. Je to obrovský rozdíl oproti zápasům na Slovensku, ale také v Česku, i když tady je to pořád lepší než u nás.
Takže jste poloprázdný stadion v Německu nezažil?
Ale jo, paradoxně to bylo v Allianz Areně, kde hrává své zápasy i Mnichov 1860, jinak je to především domovský stánek bavorského giganta Bayernu Mnichov. Přišlo na nás kolem šestadvaceti tisíc lidí, ale když ten stadion má kapacitu pětasedmdesát tisíc, tak se tam ti lidé ztratili (úsměv).
Co by za to dali jiní hráči zahrát si na takovém stadionu. Jak se vám tam líbilo a měnila Allianz Aréna barvy?
Ne, neměnila. Hráli jsme totiž po obědě, ale vyhráli jsme 1:0, takže super a jsem na to pyšný! Jinak stadion je to pěkný, spoluhráči si tam všechno fotili, natáčeli. Já na to ale moc nejsem.
Sledujete stále německý fotbal?
Jasně, ale ještě víc se zajímám o polskou Ekstraklasu. Možná to může znít pro někoho zvláštně a překvapivě, ale je to tak. Jsem velkým příznivcem Lechu Poznaň, mám jejich pár mikin i triček.
Proč zrovna Lech Poznaň?
Sám nevím. Proste jsem tento klub začal asi před sedmi lety sledovat (smích). Dovolím si tvrdit, že právě o polské lize mám velký přehled. To samé platí i o německé, slovenské a teď samozřejmě i české lize. Fotbal je celý můj život!
Ovšem asi největší pouto je mezi vámi a Trnavou, kde jste byl i kapitánem, že?
Určitě. K Trnavě mám velmi silné pouto a vztah. Zažil jsem tam mnoho dobrého, kromě první sezóny jsme pokaždé hráli kvalifikaci o Evropskou ligu. Jednou jsme byli opravdu blízko postupu do hlavní fáze, ale v play off jsme padli se švýcarským Curychem. Trnava je ovšem jeden z největších klubů na Slovensku, i když poslední titul je starý už přes třicet let. Ale je tam krásný nový stadion, zároveň je to tam složité a některé věci se musí změnit. Doufám, že se to podaří, protože Spartak Trnava je mému srdci nejblíž.
Už jste zmínil vaši první sezónu v Trnavě. Prý jste málem sestoupili. Je to tak?
To je pravda. Před posledním kolem jsme museli vyhrát v Prešově. Jim stačil na záchranu bod. Naštěstí jsme zvítězili 1:0 a touto výhrou jsme se zachránili. Bylo to strašně psychicky náročné, ale zvládli jsme to. Potom už následovaly lepší sezóny, kde jsme si užili hlavně radost.
V červnu vám bude 34 let. Jak dlouho ještě plánujete hrát na profesionální úrovni?
Na to se mi špatně odpovídá, bude záležet hlavně na zdraví. Vím, že nejsem žádný excelentní technik a moje hra je založena hlavně na fyzické stránce. Prozatím se cítím velmi dobře, i když roky cítím a tělo regeneruje delší dobu. Čím déle budu moct hrát, tím lépe. Nevím, co bych jiného kromě fotbalu dělal.
Ale určitě jste už nad tím přemýšlel, ne?
Samozřejmě. Chci určitě u fotbalu nějakým způsobem zůstat, myslím si, že mám dost zkušeností. Nedokážu si představit, že bych ráno na šest chodil do práce. Ale stát se může všechno (úsměv).
Brankář Jan Laštůvka má čerstvě trenérskou A-licenci. Jak jste na tom vy?
Já mám B licenci a určitě se chystám si minimálně si to áčko“ dodělat. Takže i trenérská práce je v budoucnu možná, ale nevylučuji ani post sportovního ředitele, pokud o mě bude mít někdo zájem (smích). Ale to je opravdu předčasné, nyní se soustředím pouze na aktivní kariéru. Rozhodne ještě nechci končit.
Takže i nějaké funkci ve struktuře klubu se případně nebráníte?
Určitě ne, vždyť už téměř rok řídím a šéfuji klub na Slovensku, v Levoči. Bydlím tam, hrajeme pátou nejvyšší soutěž.
Jak těžké je to skloubit s profesionální kariérou takhle na dálku?
Zatím to stíhám, ale je to náročné. Někdy něco bohužel není podle představ, takže to řeším převážně po telefonu, i když osobně by to bylo lepší. Ale postupně se do toho dostávám. Naučil jsem se problematiku přestupových pravidel a dalších mnoha bodů, které jsem předtím nemusel řešit a ni jsem se jimi nezabýval. Zatím tomu aůe z důvodu angažmá tady v Karviné nedávám 100%, protože prioritou je jednoznačně fotbalová kariéra!
Facebook
YouTube
Rozhovory
ROZHOVOR Z BULLETINU - Martin Doležal
S útočníkem Martinem Doležalem, který si na jaře vyměnil netradiční číslovku 51 na dresu za oblíbenou 15, jsme probrali jeho vstup do Klubu legend, aktuální situaci, dnešního soupeře, Velikonoce a velkou manželčinu zálibu – koně!
ROZHOVOR Z BULLETINU - Sebastian Boháč
Záložník Sebastian Boháč bude v dnešním utkání chybět, protože znovu pyká za karty. Právě o této jeho neřesti, ale i soukromí se rozpovídal v rozhovoru. A fanouškům také doporučil seriál, který aktuálně sleduje na platformě Netflix.
ROZHOVOR Z BULLETINU - Douglas Bergqvist
Okamžitě se začlenil do základní sestavy! Řeč je o třetím Švédovi v české F:L Douglasi Bergqvistovi. Sympatický seveřan v rozhovoru promluvil o své dobré paměti, bývalých angažmá, psech nebo pivu a vrátil se i k nešťastnému momentu v Liberci…
ROZHOVOR Z BULLETINU - Martin Regáli
Pohodový rozhovor s Martinem Regálim se točil samozřejmě kolem jeho nového působiště, ale rozpovídal se i o Belgii, kde působil v prvoligovém Kortrijku. V Belgickém království se mu dobře žilo, skvělý byl podle jeho slov i první půlrok. Poté se to zlomilo a nehrával, proto aspoň cestoval a poznával okolní státy. Prozradil také, že s manželkou čekají druhé dítě...
Pronájem
Děkujeme Nadaci OKD za podporu mládeže
Děkujeme Moravskoslezskému kraji za podporu
Děkujeme statutárnímu městu Karviná za podporu
Činnost Městského fotbalového klubu Karviná, z.s. byla podpořena Národní sportovní agenturou
Děkujeme JSDH Karviná-Ráj za zajišťování hasičského dozoru při fotbalových utkáních
