6. srpen 2019
ROZHOVOR Z BULLETINU - Petr Horák
Kondičně připravoval fotbalisty a naposledy basketbalistky. Jednatřicetiletý nový člen realizačního týmu Petr Horák je sportovec tělem i duší a momentálně se stará o fyzickou připravenost hráčů A-týmu. Přinášíme celý rozhovor, který vyšel v klubovém bulletinu MFK Karviná k zápasu se Slavií.
Petře, od začátku letní přípravy dbáte nově po kondiční stránce o hráče A-týmu. Jak probíhaly námluvy?
S trenérem Strakou jsme měli dvě schůzky, ta druhá se už točila kolem přípravy a bylo hotovo (úsměv). Mně cestování ani stěhování nevadí. Důležité je se někde usadit a být tam s rodinou. A je mi jedno, jestli to je v Brně, Praze nebo Karviné.
Znal jste se už předtím s trenérem Strakou?
Ne, vůbec ne. První kontakt proběhl přes Aleše Kaplana, s kterým se „Franz“ dobře zná.
Příprava byla rekordně krátká. Musel jste hodně uzpůsobovat program?
Tolik příprav jsem ve fotbale zase nezažil, ale určitě byla kratší. Museli jsme spoustu věcí upravovat. Pořád je několik věcí, které kluky učím, respektive se to do nich snažím dostat – jde především o posilovací věci. Fyzička se ale nedá nabrat za čtyři týdny, spíš za šest až osm. Myslím si, že kluci jsou na tom hodně dobře. Makali od prvního tréninku a bylo to pro ně určitě náročné. Moc dobře si uvědomují, že to je potřeba, i když se jim to občas trochu nelíbí. Je to takové nutné zlo (úsměv).
Překvapilo je něco? Dělali s vámi něco, co doposud neznali?
Nevím, jestli překvapilo, ale moc toho společně nenaposilovali. Co se týče neznalosti, tak šlo spíš o koordinačně náročnější cviky z běžecké abecedy. V tom měli někteří trochu problémy.
Jak vlastně vypadá takový den kondičního trenéra v profesionálním fotbalovém klubu?
Zhruba dvě hodinky před srazem už jsem v kanceláři, abych si během třiceti minut něco málo připravil. Potom mi už přicházejí zranění hráči, s kterými pracuji. Hodně času trávím s Pavlem Dreksou, Janem Moravcem a Adrielem Ba Louou. Do toho samozřejmě přicházejí drobnější aktuální šrámy. Na samotném tréninku mívám rozcvičení a potom už dělám servis hráčům – podávám míče a ke konci tréninku mám na povel vyběhání a strečink. Po tréninku jsem k dispozici těm hráčům, kteří chtějí v něčem přidat. V tom není problém.
Váš sportovní životopis je hodně zajímavý. Spolupracoval jste s basketbalistkami a fotbalisty.
Ještě dřív jsem začínal u sjezdového lyžování a právě v té době mě jeden trenér přivedl ke kondičnímu tréninku. Bavilo mě to a po nástupu na fakultu tělesné výchovy a sportu jsem potkal právě už zmíněného Aleše Kaplana. V té chvíli jsem se utvrdil, že tímto směrem se chci vydat. Přednášky a další věci mě ohromně zajímaly a bavily. Právě tak jsem se dostal k basketbalu, u kterého jsem byl dohromady devět let.
U reprezentace, nebo na klubové úrovni?
Bavíme se o ženském basketbale, byl jsem u reprezentace do 20 let a 18 let. S panem Kaplanem jsme poslední dva roky dokonce testovali napříč všemi věkovými kategoriemi. Působil jsem i u VŠ Praha, který spadal pod USK Praha. Postupem času jsem se vypracoval až na pozici kondičního trenéra právě USK Praha. V profesním životě mi spolupráce s panem Kaplanem dala hrozně moc a jsem za ni nesmírně vděčný.
ZVVZ USK Praha, jak zní celý název vítězek Euroligy ze sezóny 2014/2015 a bronzového týmu z poslední sezóny stejné soutěže, je nejen v českém, ale i evropském ženském basketbale pojem. Jezdil jste s týmem například i na zápasy Euroligy?
Ne, byl jsem využíván jako kondiční trenér v klubu, účastnil jsem se výhradně domácích utkání v rámci Euroligy i české soutěže. Rovněž jsem měl na starost i kadetky a juniorky. Když áčko odjelo, tak jsem se o to víc věnoval právě mládežnickým kategoriím.
Cizí vám není ale ani fotbalové prostředí - rok jste působil v Jablonci. Jaké to bylo na severu Čech?
V sezóně 2014/2015 jsem si od basketbalu odskočil k fotbalu. V Jablonci jsem byl v tzv. éře „Galácticos“, kdy Jablonec vedl současný reprezentační trenér Jaroslav Šilhavý. Je to moc fajn trenér a přirovnal bych ho k Franzovi Strakovi. Oba všechno konzultují se svým realizačním týmem, což je moc dobře. Tým je pro ně ohromně důležitý, nic jim není lhostejné. Mám ale i opačné zkušenosti, kdy si to hlavní trenéři dělají po svém a to není úplně ono.
V čem?
Když řeknou pouze rozcvič, tak to je hrozně široký pojem. Budou pak sprintovat, měnit směry nebo si „čutnou“ bago? V dnešní době to je moc důležité vědět.
Co říkáte na to, že je Jaroslav Šilhavý reprezentačním trenérem?
Myslím si, že to je jedině dobře. Má zkušenosti z pozice asistenta i hlavního trenéra na klubové úrovni. K reprezentaci se určitě hodí a může tam přinést spoustu pozitivních věcí.
Dělal jste už od útlého věku nějaký sport profesionálně?
Sotva jsem se naučil chodit, tak mě táta postavil na lyže a dělal jsem do dvaadvaceti sjezdové lyžování. K tomu jsem si vždycky něco přibral – stolní tenis, fotbal, basketbal, volejbal, latinskoamerické tance, plavání.
Tak jinak – je nějaký sport, který jste nikdy nezkusil?
Musím říct, že jsem všestranný sportovec a každý sport mi jde. Obávám se, že si na sport, který jsem nikdy nezkusil, nevzpomenu (smích). Možná snad jen úpolové sporty jako box nebo karate.
Facebook
YouTube
Rozhovory
ROZHOVOR Z BULLETINU - Martin Doležal
S útočníkem Martinem Doležalem, který si na jaře vyměnil netradiční číslovku 51 na dresu za oblíbenou 15, jsme probrali jeho vstup do Klubu legend, aktuální situaci, dnešního soupeře, Velikonoce a velkou manželčinu zálibu – koně!
ROZHOVOR Z BULLETINU - Sebastian Boháč
Záložník Sebastian Boháč bude v dnešním utkání chybět, protože znovu pyká za karty. Právě o této jeho neřesti, ale i soukromí se rozpovídal v rozhovoru. A fanouškům také doporučil seriál, který aktuálně sleduje na platformě Netflix.
ROZHOVOR Z BULLETINU - Douglas Bergqvist
Okamžitě se začlenil do základní sestavy! Řeč je o třetím Švédovi v české F:L Douglasi Bergqvistovi. Sympatický seveřan v rozhovoru promluvil o své dobré paměti, bývalých angažmá, psech nebo pivu a vrátil se i k nešťastnému momentu v Liberci…
ROZHOVOR Z BULLETINU - Martin Regáli
Pohodový rozhovor s Martinem Regálim se točil samozřejmě kolem jeho nového působiště, ale rozpovídal se i o Belgii, kde působil v prvoligovém Kortrijku. V Belgickém království se mu dobře žilo, skvělý byl podle jeho slov i první půlrok. Poté se to zlomilo a nehrával, proto aspoň cestoval a poznával okolní státy. Prozradil také, že s manželkou čekají druhé dítě...
Pronájem
Děkujeme Nadaci OKD za podporu mládeže
Děkujeme Moravskoslezskému kraji za podporu
Děkujeme statutárnímu městu Karviná za podporu
Činnost Městského fotbalového klubu Karviná, z.s. byla podpořena Národní sportovní agenturou
Děkujeme JSDH Karviná-Ráj za zajišťování hasičského dozoru při fotbalových utkáních
