Douglasi, jak byl pro vás těžký první zápas v karvinském dresu?
Myslím, že začátek byl z naší strany fakt dobrý a podařilo se ním jít do vedení. Ale po vyrovnání a červené kartě to už bylo hodně těžké. Po penaltě, kterou soupeř proměnil, jsme už měli hlavy dole. Těžký zápas!
Boj o záchranu znáte ze Švédska, že?
Ano, s Degeforsem jsme ale bohužel nejvyšší soutěž neudrželi. V téhle situaci je nejdůležitější zůstat pozitivní a neztrácet naději. Opravdu prvních třicet minut bylo z naší strany kvalitních.
Budete potřebovat nějaký čas na adaptaci?
Jo, nějaká adaptace musí proběhnout. S týmem jsem před utkáním trénoval pouze třikrát, takže ještě chvíli potrvá, než se s novými spoluhráči brzy sžiju. Věřím, že to už bude jen a jen lepší.
První dojmy z české ligy?
Věděl jsem, že je těžká, soubojová, fyzicky náročná a ve vysokém tempu. To se potvrdilo. Musím přiznat, že na tohle nejsem ze Švédska úplně zvyklý. Hraje se tady odlišným stylem, který se trochu podoba anglickému – to mám rád, protože jsem v Anglii v minulosti hrával.
Jak jste se vůbec dostal do Anglie?
Odstěhoval jsem se tam za rodinou a hrával nižší soutěže. Ve dvaceti letech jsem se vrátil do Švédska, ale hrával jsem i v Polsku, Norsku, na Ukrajině a v Lotyšsku.
Kde jste byl nejvíc spokojený? Kde se vám dařilo?
Doma ve Švédsku, tam jsem hrál nejdéle.
Jaký jste hráč? Představte se fanouškům…
Jsem zdravě agresivní a jako obránce mám rád souboje. Na hřišti se snažím být lídrem a dost komunikovat se spoluhráči.