Faško: Věřím, že mám týmu co nabídnout
Usměvavý a odhodlaný rvát se o šanci je záložník Michal Faško, který bude v MFK hostovat. Posledních šest měsíců bylo podle jeho slov těžkých na psychiku, ale všechno je zlé je k něčemu dobré...
Michale, od začátku přípravy jste s týmem. Jak se cítíte, jak na vás působí klub, stadion a celkově zázemí?
Všechno je úplně v pohodě. Mám za sebou těžký půlrok, je to pozitivní změna a jen doufám, že budu zdravý. Na jaře nás všechny čeká těžká práce. Musíme se dobře připravit.
Zmínil jste těžký půlrok. Můžete to blíže specifikovat?
Hostoval jsem ze švýcarského Grasshopper Curych v týmu Eintracht Braunschweig ve třetí německé lize. Celou dobu jsem byl zdravý, bohužel se někdy na přelomu září a října vyměnil trenér a to byl začátek konce. Měl své oblíbence, i přestože všichni včetně právě trenéra viděli, že se mi daří na tréninku a v prvním utkání za B-tým jsem dal gól a na dva přihrál. Nic se ale nezměnilo, další týden jsem s kondičním trenérem hrál bago.
Takže nápor na psychiku?
Jasně! Řešil jsem, co se děje, proč nedostávám šanci. Nikdo včetně mě tomu nerozuměl. Na druhou stranu to byla dobrá zkušenost, možná se nad tím za rok zasměju.
Podzimní část v Německu končila ještě o týden později. Měl jste vůbec nějaké volno?
Končil jsem stejně jako tady v Česku. Bohužel mi umřel děda, jel jsem na pohřeb. V Braunschweigu mi vůbec nedělali problémy, pustili mě. Stejně se mnou nepočítali.
Tady byste měl mít pozici úplně jinou. Trenér Hrnčár vás trénoval v Ružomberku.
A vytáhl si mě už z dorostu v Banské Bystrici. Důvěra trenéra je důležitá, vždyť já jsem za posledních patnáct měsíců v zahraničí zažil sedm trenérů – to je snad rarita. S panem Hrnčárem jsme byli v kontaktu, volali jsme si pravidelně a zjišťoval, jaká je situace. Je fajn, když o vás trenér stojí, ale na druhou stranu nejsem Messi a musím si místo v základní sestavě vybojovat. Věřím, že mám týmu co nabídnout a pomůžu k záchraně ve FORTUNA:LIZE.
Znal jste se s někým z kabiny po příchodu na první trénink?
Z Podbrezové znám Lazara Djordjeviće a Jána Kriváka. Brezno, kde bydlím, je kousek právě od Podbrezové. Právě Jánko mi pomáhal s adaptací tady. Ještě si vzpomínám na Tima Záhumenského, s ním jsem byl chvilinku v Banské Bystrici.
