Přestřelka se smutným koncem, Karviná-Sigma 3:5
Přestože rázně uťali třízápasovou šňůru bez gólů, k zisku ani jednoho bodu to bohužel nevedlo. Karvinští podlehli v domácím prostředí olomoucké Sigmě 3:5. Dva góly domácích vstřelil Lukáš Budínský.
Honzo, začátek byl
doslova hororový. Dva góly za deset minut v tak důležitém utkání je
problém, ne?
Jasně, ale my jsme prospali komplet úvodních třicet minut. Pak už se to těžko
dohání. Pomohlo nám snížení, krátce po pauze jsme i vyrovnali, ale pak zase
dostaneme úplně zbytečný gól. Chtěli jsme hrát od začátku nátlakově, ale naopak
Sigma tam hned měla několik situací, které volaly po gólu.
Celkově pět gólů ve
vaší síti, čím to? Soustředili jste se víc na útok, když jste se v posledních zápasech trápili v zakončení?
Těžko říct. Za stavu 2:2 jsme měli dát třetí gól a mohlo se to upínat úplně
jiným směrem. Říká se, že když nedáte góly, tak nemůžete vyhrát. Vidíte, dali
jsme doma tři a stejně nic. Dostat pět gólů doma je strašně moc.
Společným jmenovatelem všech obdržených branek byly střely uvnitř pokutového území, kde měli střelci Sigmy moře času
na zakončení, což určitě není dobrá vizitka. Vnímáte to podobně?
Je to škoda, něco se k nim odrazilo, je to i o štěstí. Ale ano, Sigma tam měla
až moc prostoru. Špatně jsme jejich hráče pokrývali, bohužel.
Aktuálně taháte šňůru
čtyř proher v řadě. Jak z toho ven?
Je to pro nás těžká rána, to každopádně. Ale zlomíme to, máme zkušené mužstvo a
dostaneme se z toho.
Po dvou hostováních se těšil domů. Klub si jej už během prosince stáhl z druholigového Prostějova a gólman Vladimír Neuman tak opět navlékne svůj mateřský dres.
Stoper Lukáš Endl nastoupil v posledních sedmi duelech vždy v základní sestavě. Letní posila z Brna v rozhovoru vypráví o zdravotních peripetiích, ofenzivních choutkách, Zbrojovce i reprezentační jednadvacítce, s kterou se probojoval na červnový evropský šampionát…
Třetí sezónu kroutí v našem dresu Bosňan Amar Memić. Šikovný křídelník patří k nejdůležitějším hráčům a prožívá výbornou sezónu – čtyři góly a jedna asistence jsou toho důkazem. V rozhovoru hezky česky mluvil i o své velké neproměněné šanci na Slavii, ale i domově, po kterém se mu stýská. Ovšem už ne dlouho – za měsíc pojede domů za rodinou si odpočinout.
S nejlepším střelcem týmu jsme probrali jeho formu, ochrannou masku a blížící se baráž národního týmu do 21 let. A perlička – věděli jste, že si Filip Vecheta první zlomeninu nosu přivodil v zápase dorostu Slovácka u nás v Karviné?