Jakube, z vašeho pohledu zasloužená výhra? Ústí jste takřka do ničeho nepustili a sami jste pár slibných šancí zahodili.
Především jsme nechtěli dostat gól. Celkově to bylo utrápené, ale máme tři body. Štěstí se k nám teď obrátilo. Škoda šance Vládi Mišinského v první půli. Ale ta výhra je asi zasloužená, to je fakt.
Vám se podařilo rozhodnout netypicky hlavou, což k vám příliš nepasuje. Proti Opavě se trefil stejným způsobem váš kamarád Elvist Ciku. Co se to stalo?
Před koncem už jsem byl rozcuchaný, tak jsem mohl hlavičkovat (úsměv). Ale ne. Každopádně zaplaťpánbůh za to, že jsem centr Richarda Vaclíka trefil přesně a máme tři body.
Byl to také váš první gól hlavou, stejně jako u Elvista proti Opavě?
Ano byl. Já hraju jenom nohama, ne hlavou (opět úsměv).
V poslední minutě jste střídal. Bylo to vyloženě taktické střídání? Přeci jen máte sedm žlutých karet a případná osmá by znamenala stop na dvě utkání.
Ne ne. Dostal jsem křeč při tom jediném sprintu v zápase, kdy jsem běžel slavit gól (smích). Samozřejmě to bylo taktické střídání. Něco se nastavovalo a trenér nechtěl riskovat.
Tři body vám určitě pomůžou. Dostali jste se před střížkovskou Bohemku, nedovolili jste se přiblížit Táborsku, které překvapivě remizovalo v Ďolíčku. Takže i psychická vzpruha do dalších utkání, především do toho dalšího v Čáslavi?
Asi ano. Chtěli jsme napravit smolný zápas na Žižkově, kde si myslím, že jsme neodehráli úplně špatné utkání. V domácím prostředí se vyhrávat musí. Když se nám tu bude dařit, tak body budou narůstat.