Trenéři udělali v sestavě celkem dost změn a viditelně byly přínosné, když máte z utkání bod za remízu. Proč to takhle nešlo také minulý týden?
Proti Bohemce jsme hráli disciplinovaně, to byl ten největší rozdíl. Věděli jsme, že Klokani jsou silní na míči. Zápas jsme prostě museli tvrdě odmakat. Zvládli jsme to, každý si plnil své povinnosti.
Změny v sestavě se dotkly také vás. Poprvé v kariéře jste vyběhl na trávník v základní sestavě karvinského áčka v mistrovském utkání. Byl jste hodně nervózní před začátkem zápasu?
Byl a hodně. Ale po prvním písknutí rozhodčího to ze mě spadlo a soustředil jsem se jen na fotbal. Tímto musím samozřejmě oběma našim trenérům poděkovat za šanci. Snad byli spokojení a nezklamal jsem.
Na těžkém terénu jste odehrál přes sedmdesát minut. Poté vás střídal Aleš Besta. Jak jste se na hřišti cítil? Měl jste také solidní šanci na vstřelení branky…
...byl jsem ve sprintu a měl toho už dost. Škoda, chyběl mi půlkrok. Ale s bodem jsme spokojení, i když si myslím, že jsme mohli jednu branku vstřelit. Po standardních situacích bylo před brankou soupeře několik závarů, kde to gólem zavánělo.
Mínusem je určitě fakt, že jste už tři zápasy v řadě nevstřelili gól. Neprosadili jste se proti Rybniku, minulý týden ve Znojmě a ani proti Bohemce. Jak z toho ven?
Takový je fotbal. Je jen otázkou času, kdy nám tam něco spadne a prolomíme to. V přípravě se střelecky dařilo slušně, nyní jsme se trošku zadrhli. Tragédii z toho však neděláme. Stává se to každému bez výjimky.
Facebook
YouTube
Rozhovory
Po dvou hostováních se těšil domů. Klub si jej už během prosince stáhl z druholigového Prostějova a gólman Vladimír Neuman tak opět navlékne svůj mateřský dres.
Stoper Lukáš Endl nastoupil v posledních sedmi duelech vždy v základní sestavě. Letní posila z Brna v rozhovoru vypráví o zdravotních peripetiích, ofenzivních choutkách, Zbrojovce i reprezentační jednadvacítce, s kterou se probojoval na červnový evropský šampionát…
Třetí sezónu kroutí v našem dresu Bosňan Amar Memić. Šikovný křídelník patří k nejdůležitějším hráčům a prožívá výbornou sezónu – čtyři góly a jedna asistence jsou toho důkazem. V rozhovoru hezky česky mluvil i o své velké neproměněné šanci na Slavii, ale i domově, po kterém se mu stýská. Ovšem už ne dlouho – za měsíc pojede domů za rodinou si odpočinout.
S nejlepším střelcem týmu jsme probrali jeho formu, ochrannou masku a blížící se baráž národního týmu do 21 let. A perlička – věděli jste, že si Filip Vecheta první zlomeninu nosu přivodil v zápase dorostu Slovácka u nás v Karviné?
Pronájem
