Honzo, zhodnoťte,
prosím, utkání s Hradcem Králové.
Obrovský těžký zápas, hosté hráli fakt dobře, až mě to trochu překvapilo. Přestože
jsme šli poměrně brzy do dvoubrankového vedení. Sami jsme si to pak
zkomplikovali. Ale nesložili jsme se, ukázali charakter a nakonec vstřelili
další dva góly, na které Hradec už neodpověděl.
V lize jste
vyhráli po pěti zápasech. Je to úleva?
Obrovská! Vyhrát jsme už potřebovali a naštěstí se to povedlo. Nutno říct, že
jsme měli i kus štěstí a šli jsme tomu víc naproti.
Krátce před prvním
gólem jste přežili tutovku hostujícího Trubače, který šel sám na brankáře Laštůvku.
Považujete tento okamžik za klíčový v celém zápase?
Klíčový asi ne. Bylo by poměrně dost času s utkáním něco udělat. Podle mě
byl klíčem k výhře ten můj gól na 3:2 (úsměv).
Přehoupli jste se
přes magických třicet bodů, které obvykle znamenají záchranu. Máte jich
dvaatřicet, je to takříkajíc hotové?
Myslím, že nyní už asi ano. Týmy ze dna
tabulky by musely všechno vyhrát, my všechno prohrát a ještě to by jim možná
nestačilo. Já to beru jako hotovou věc a jsem rád, že budeme hrát ligu i v další
sezóně. Ovšem sezóna ještě nekončí, čekají nás závěrečná čtyři kola, ve kterých
budeme chtít posbírat co nejvíc bodů.