Kouč Nádvorník: Poslední výsledky nejsou náhodné
Během první reprezentační přestávky je ideální čas na rozhovor s hlavním trenérem MFK Karviná Romanem Nádvorníkem. Ten zhodnotil dosavadních sedm kol, obměněný kádr a nezapomněl na fanoušky.
Trenére, po sedmi kolech máte šest bodů za dvě vítězství. Jak hodnotíte vstup do sezóny?
Musíme to rozdělit – v prvních pěti kolech jsme měli těžký los, začínali jsme dvakrát na soupeřově hřišti a utkali se s trojicí týmů, které za pár dnů vstoupí do pohárové Evropy. Navíc jsme v létě udělali řez kádrem a chtělo to čas. Do toho se nám už ve druhém kole zranil klíčový hráč a dirigent zadních řad Pavel Dreksa. To bylo ohromné oslabení a za pochodu jsme se snažili s tím něco dělat, protože se ještě ke všemu zranil další stoper Jirka Piroch. Najednou jsme byli bez jediného klasického stopera. Bylo to hodně nepříjemné, nakonec se na stoperu perfektně ukazuje Filip Panák.
Poprvé nastoupil vedle kapitána Janečky v duelu s mistrovskou Plzní. Byl to ten zlom, kdy už jste se začali zvedat?
Je to tak, i když jsme zápas s Plzní prohráli, tak jsme herně nepropadli. Ve druhé půli jsme byli lepším týmem. Věděli jsme, že po Plzni přijdou zápasy, ve kterých už budeme muset bodovat. Jsem hrozně rád, že se to podařilo a uhráli jsme všech šest bodů – výsledky nebyly a nejsou náhodné, uhráli jsme si to díky dostatku vytvořených šancí, fotbalově i mentálně. Klukům to určitě pomůže psychicky do dalších zápasů.
Která dosavadní porážka vás mrzí nejvíc?
Jednoznačně ta v domácí premiéře s Mladou Boleslaví! Ten duel jsme měli jednoznačně vyhrát, dopředu to bylo dobré, ale v obranné fázi jsme dělali triviální chyby. Kdybychom měli tyhle tři body, tak se nám dýchá mnohem lépe. Rádi bychom do další reprezentační pauzy byli v tabulce výš, nyní jsme v těsném kontaktu s dalšími třemi týmy, které bychom chtěli přeskočit.
Byl v létě nutný řez kádrem?
Bavili jsme se o tom s vedením klubu. Mužstvo mělo svůj vrchol už za sebou, což dokládá jarní část minulé sezóny a záchrana až v posledním kole. Výkony měly spíš klesající tendenci a muselo se zasáhnout – kádr potřeboval okysličit, přivést nové hráče a pokusit se zabudovat mladé hráče. To se momentálně v podobě Ondry Lingra a Vojty Smrže daří.
Vraťme se ještě k Filipu Panákovi. Jak vás napadlo ho postavit do stoperské dvojice, a jaký máte z něho na tomto postu pocit?
Podle mě hraje v reprezentační formě! Vyhodnocovali jsme si spoustu věcí a jednou z posledních možností bylo, abychom hráli lépe směrem dozadu, zkusit tam Filipa. Věřil, že to zvládne, i když tam odehrál minulý rok v létě jen dva zápasy v přípravě. Mile mě překvapil, zvládá to skvěle. Doufám, že v tom bude pokračovat (úsměv).
Velkým tématem byla sága kolem Adriela Ba Loua, který dlouho čekal na vízum. Nakonec ho dostal, přiletěl a trénuje. Poslal jste ho do pohárového zápasu s Líšní, kde přihrál na dva góly, a v ligovém utkání proti Slovácku vstřelil vítězný gól. To zní skoro jako pohádka, nemyslíte?
Administrativně to nebylo jednoduché, jsem rád, že je tady a od začátku ukazuje, že bude platným hráčem. Splňoval moje podmínky a nároky, které vlastně ukazoval už v přípravě, proto jsme o něj měli eminentní zájem. Adriel má v sobě něco, co u nás v české lize moc hráčů nemá s výjimkou Kopice a Zemana z Plzně, krajních hráčů Jablonce a Slavie. Je na tom rychlostně výborně, umí jeden na jednoho a jde přes hráče. To mám hodně rád. Pro naši ligu bude určitě oživením.
Bezprostředně po utkání se Slováckem jste se s hráči vydal na děkovačku a před domácím kotlem jste skočil „rybičku“. Byla to spontánní reakce?
Trochu mě vyhecoval Tomáš Wágner, který mi řekl, ať jdu do toho. Chtěl jsem takto našim výborným fanouškům poděkovat. Poznal jsem za ty tři měsíce, že jsou nároční. Když se nevyhrává, je to špatně a jsou nespokojení – chápu to. Proto jsem rád, že nás povzbuzovali, i když se nám v úvodu sezóny nedařilo. Se Slováckem jsme vyhráli po půl roce konečně zase doma, to byla velká radost. Snad na to navážeme v dalších duelech.
