Lukáši, po dlouhé době jste se objevil v brance. Jak se vám chytalo?
Nebylo to špatné, představoval jsem si to horší. Přeci jen ta maska není ideální a myslel jsem si, že mě bude limitovat víc. Je obrovský rozdíl chytat divizní a druholigové zápasy. Je to neporovnatelné. Za sebe jsem rád, že jsem to zvládl a snad i svým výkonem týmu pomohl.
Podle výsledku jste to zvládl. Panuje s bodem spokojenost?
Řekl bych, že zasloužený bod. V první půli to nebylo úplně ono. Sokolov měl nějaké šance a ujal se vedení. Po přestávce jsme konečně začali hrát a zaslouženě jsme vyrovnali.
Pro mnohé bylo asi překvapením, že jste se dostal do branky. Odkdy jste věděl, že v Sokolově nastoupíte od začátku?
Trenér Mašlej mi to řekl ve středu. Sám jsem byl z toho překvapený, protože Matej Rakovan nechytal vůbec špatně. Ale trenéři prý chtěli nový impulz, proto se rozhodli, že mi dají důvěru. Doufám, že to tedy k něčemu bylo (úsměv).
Zřejmě bylo. Pustil jste za svá záda jediný míč. Měl jste hodně práce nebo to byl zápas, kde jste chytil, co bylo potřeba?
Dá se říct, že jsem chytil, co se mělo. Více práce jsem měl v prvním poločase. Druhý byl celkem v pohodě, až na pár standardních situací v závěru, ze kterých Sokolov hrozil.
Když se vrátíme k masce. Jak dlouho ji ještě budete muset nosit?
Tento měsíc jdu na kontrolu a uvidí se. Myslím si, že s ní zahájím i zimní přípravu. Čím déle tím lépe. Ono by to tak vlastně odpovídalo. Doktorem mi bylo řečeno, že půl roku ji budu mít na obličeji. Takže v lednu na začátku zimní přípravy mi ještě bude dělat společnost.