Matěji, věděl jste, že Pardubice na jaře dostaly do doby, než se trefil v předposlední minutě ještě Jan Svatonský, pouze čtyři góly? Dva ve Zlíně a dva od vás jako zlínského rodáka…
Fakt? Tak to jsem vůbec nevěděl, to je zajímavé (úsměv). Ale hlavní je naše výhra na vlastním stadionu. Odčinili jsme tak remízu s Bohemkou před dvěma týdny a navíc jsme potvrdili výhru z hřiště Vltavínu, takže jsme maximálně spokojení.
Pardubice jste totálně vymazaly. V celém zápase byly takřka neškodné...
Viděli jste sami, že kromě několika střel z velké dálky tam soupeř opravdu nic neměl. Vyhráli jsme zcela zaslouženě. Nám se hlavně v první půli dařila kombinace a bylo dobře, že Pardubice chtěly hrát. Pro nás i diváky je tento styl hry vždycky lepší.
V prvních pětadvaceti minutách jste si střelecké statistiky vylepšil o dva zásahy. Především první gól byl s notnou dávkou štěstí, ale vám do brány momentálně spadne asi úplně všechno, ne?
Tak je to i o štěstí. Hlavně doufám, že jsme to teď nezakřikli. Za každý gól jsem pochopitelně moc rád. Mám jich už devět, ale není to jen o mně. Třeba u druhé branky jsem dostal míč od spoluhráčů. Tak jsem to prostě napálil na bránu a zapadlo to i s přispěním jednoho z pardubických hráčů.
Ke dvěma podzimním gólům jste na jaře přidal dalších devět. Z toho pět v posledních čtyřech duelech. Pomýšlíte na jubilejní desátý?
Kdo by nepomýšlel, že? Pochopitelně bych byl rád, kdyby se mi podařilo skórovat třeba už v dalším zápase.
To se zrovna představíte v rodném Zlíně…
No, bylo by to vynikající zaokrouhlit to zrovna tam před rodinou, kamarády a známými. Už teď mě spousta lidí prosí o lístky (úsměv).
V čem tkví to vaše střelecké kouzlo? Můžete to být i důvěrou trenéra, který vás nasazuje na vaši oblíbenou pozici?
Nejen já jsem na hřišti od toho, abych dával góly. Kdybych je nedával, tak třeba nehraji. Je tady ohromná konkurence a další kluci chtějí taky hrát. Abych se udržel v sestavě, musím předvádět i nadále výkony z posledních zápasů.