Motyčka: Na stoperu jsem byl strašný
„Na stoperu se mi zatím hraje dobře, ale zásluhu na čistém kontě mají hlavně spoluhráči. Podívejte se, jak se třeba Radek Slončík ve svém věku poctivě vrací plnit si defenzivní povinnosti. Všichni kluci makají pořádně dopředu i dozadu, vzájemně si vypomáháme, takže to není určitě jen tím, že jsem zrovna já naskočil na pozici stopera,“ skromně odmítá svoje zásluhy na udržení nul bojovník Motyčka.
Už jste na stoperu v minulosti hrával?
Ano, dvakrát a pokaždé jsem tam byl tak strašný, že mě trenéři okamžitě rádi vyměnili za jiné hráče.
Teď jste tam ale absolvoval obnovenou premiéru a daří se vám.
Zatím se nám daří, ale jak říkám, je to tím, že ostatní kluci hrají skvěle. Obranná čtyřka teď nastupuje skoro pořád ve stejném složení, zvykli jsme si. Ono je to stejně hlavně o komunikaci mezi hráči, aby si člověk včas zakřičel, že míč přebírá on, nebo zrovna zajišťuje spoluhráče, který v daný moment podporuje útok.
Jak se změnil váš osobní styl hry na tomto postu? Přeci jen jste si předtím mohl v roli defenzivního štítu dovolit ve středu hřiště zákrok, který projde, ale nyní ve vápně už by třeba neprošel...
No, abych pravdu řekl, zatím to ani nějak nepociťuji. Ke mně se dostane tak málo balonů, že si ani neuvědomuji, že bych řešil něco zásadního. Kluci přede mnou čistí prostor tak dokonale, že jsem tm chvílemi i zbytečný. Ať už to bylo ve Znojmě nebo na Spartě, tak si ani nevybavuji pořádnou šanci, kterou bych musel vyloženě hasit. Prostě nám perfektně funguje defenziva celého mužstva.
Máte se zkušeným kolegou ve stoperské dvojici Mrázem nějak předem dohodnuté úlohy, třeba kdo bude chodit na hlavičky, kdo bude hlídat nejnebezpečnějšího soupeřova útočníka a tak?
To ani ne, vždycky to vyplyne ze situace. Ale na hlavičky jsem samozřejmě lepší než Péťa (smích). Ne, dělám si srandu, to tam ani nepište.
Bavíte se s ostatními spoluhráči v kabině o tom, že byste ještě zkusili pozlobit Žižkov na druhé postupové pozici?
Jasně, do konce ligy zbývají už jen tři zápasy a my bychom je rádi vyhráli. Není nám jedno, kteří skončíme. Každý tým chce dosáhnout co nejvýše, ale v konečném účtování budeme spokojeni jak se třetím, tak se čtvrtým místem.
Překvapil vás Žižkov nečekaně vysokou výhrou v Třinci? Nemáte z něj obavy před nedělním vzájemným zápasem?
Kluci, kteří na utkání byli, říkali, že i Třinec měl šance, ale skončilo to holt 4:1 pro Žižkov. Překvapení to pro mě každopádně je. Na druhou stranu bych neřekl, že bychom z něj měli mít obavy, spíš si myslím, že z nás bude mít strach Žižkov. My jsme v klidu, postup neřešíme a uvidí se až na hřišti.
ROZHOVOR Z BULLETINU - Lukáš Endl
Stoper Lukáš Endl nastoupil v posledních sedmi duelech vždy v základní sestavě. Letní posila z Brna v rozhovoru vypráví o zdravotních peripetiích, ofenzivních choutkách, Zbrojovce i reprezentační jednadvacítce, s kterou se probojoval na červnový evropský šampionát…
ROZHOVOR Z BULLETINU - Amar Memić
Třetí sezónu kroutí v našem dresu Bosňan Amar Memić. Šikovný křídelník patří k nejdůležitějším hráčům a prožívá výbornou sezónu – čtyři góly a jedna asistence jsou toho důkazem. V rozhovoru hezky česky mluvil i o své velké neproměněné šanci na Slavii, ale i domově, po kterém se mu stýská. Ovšem už ne dlouho – za měsíc pojede domů za rodinou si odpočinout.
ROZHOVOR Z BULLETINU - Filip Vecheta
S nejlepším střelcem týmu jsme probrali jeho formu, ochrannou masku a blížící se baráž národního týmu do 21 let. A perlička – věděli jste, že si Filip Vecheta první zlomeninu nosu přivodil v zápase dorostu Slovácka u nás v Karviné?
ROZHOVOR Z BULLETINU - Kristián Vallo
Pravý obránce či záložník Kristián Vallo v rozhovoru vypráví o své mateřské Žilině, ale hlavně o Polsku, kde hrál čtyři sezóny a poprvé tam „přičuchl“ i k házené, kterou do té doby vůbec nesledoval. Aby ne, když Wisla Plock ukončila dvanáctiletou nadvládu Kielců…