Pavle, jaký nejsilnější zážitek ve vás zůstane, když se ohlédnete za angažmá v karvinském dresu?
Je jich víc, ale úplně ten nejsilnější je z druhé sezóny v lize, kdy jsme se v Jihlavě v posledním zápase zachránili. Bylo to kdo s koho a my potřebovali vyhrát. Nikdo nám moc nevěřil, ale dokázali jsme to i s podporou našich fanoušků. Tolik jsem jich nezažil, bylo to skvělé a na to nikdy nezapomenu. Souvisí s tím veškeré emoce, cesta zpátky a potom i přivítání v Karviné. Na to budu moc rád vzpomínat, byla to krása.

Čekal jsem, že spíš řeknete postup do ligy.
Já si myslím, že v postupové sezóně lidé ten fotbal ještě úplně tak nevnímali. Každopádně i postupová sezóna byla vynikající. Všichni jsme si ji užívali, zpočátku jsme měli i sedmizápasovou šňůru bez inkasovaného gólu. S Mihailem Jovanovićem jsme si ve stoperské dvojici sedli a dodnes jsme spolu v kontaktu.  

Kdybyste měl vypíchnout kolektiv. V jakém období jste se cítil v Karviné nejlépe?
Byl to podzim 2016, tedy období před odchodem do Ázerbajdžánu. Byli jsme skvělá parta, nakonec přišel i Honza Laštůvka. Ten půlrok byl pro nás jako nováčka skvělý, podařilo se nám získat jednadvacet bodů a přezimovali jsme sedmí.

Pomohly vám i tyto aspekty k zahraničnímu angažmá? V zimě jste odešel hostovat do Něftči Baku.
Stoprocentně ano! Kdybych nehrál dobře a týmu se nedařilo, tak by taková nabídka nepřišla. Poprvé jsem zamířil do zahraničí, něco jsem si přivydělal a bylo to skvělé po všech stránkách. Navíc jsem si zahrál za tak velký klub, Něftči je pojem.

Rozmýšlel jste se dlouhou, zda přijmete nabídku z této exotické destinace?
Ani chvilku, fakt! Trenér Weber ani vedení mě nechtěli pustit, ale nakonec se to povedlo. Za to jim jsem vděčný. Panu Wolfovi, trenérům Weberovi a Muchovi musím poděkovat za všechno.

Jak vzpomínáte s odstupem času na Něftči Baku?
Byl jsem tam spokojený. Zpočátku se nám dařilo a sezónu jsme tam v klidu dohráli. Začátek nové sezóny už nám ale nevyšel, po dvou kolech vyhodili trenéra a po dalších čtyřech dalšího. To už byla trochu divočina (smích). Ale jsem rád za zahraniční zkušenost, ukázalo mi to nový rozměr, poznal jsem spoustu hráčů. Z rodinného hlediska to také bylo v pohodě, i když manželce se stýskalo po domově, ale malý syn tam začal chodit do školky.

Také jste se naučil cizí jazyk. Komunikoval jste anglicky nebo rusky?
Tak i tak. Rusky rozumím takřka všemu, ale špatně mluvím. Měl jsem i překladatele do angličtiny a musím říct, že jsem se v angličtině dost zlepšil, což mi pomohlo i po návratu do Karviné. Začali tady totiž chodit cizinci, takže jsem se jim snažil pomáhat, aby se v kabině cítili dobře a rychle mezi nás zapadli.

Půl roku po vašem návratu už to tolik veselé nebylo. Ve druhém zápase třetí sezóny MFK v nejvyšší soutěži jste si vážně poranil achilovku.
Vrátil jsem se v zimě 2018, přestože jsem měl nabídku z Kazachstánu. Ovšem pan Wolf mě přemluvil, chtěl mě udržet. Jaro nebylo špatné, pod trenérem Muchou jsme prohráli pouhé čtyři zápasy a zachránili se, jak už bylo zmíněno, v Jihlavě. Sezónu jsem dohrával v bolestech a se sebezapřením, achilovka mě dost trápila. Dal jsem si pauzu, přes léto potrénoval, jenže noha už nevydržela a začaly velké zdravotní lapálie.

Byly dlouhé zdravotní problémy jedním z aspektů, proč jste se odhodlal ke změně a vyměnil Karvinou za Zbrojovku?
I tak se to dá říct. Pendloval jsem mezi Olomoucí a Karvinou a dost času trávil bez rodiny. Bylo to hodně psychicky náročné období po mnoha stránkách. Potřeboval jsem nový impulz, který mě nakopne v další kariéře. Budu to mít blíž domů, je to na Moravě. Z Brna pochází manželka a máme tam půlku rodiny. Byla to nejideálnější varianta.

V Brně se potkáte s Pavlem Eismannem a Peterem Štepanovským. Hrálo to nějakou roli?
Trochu ano, ale znám se s většinou kluků. Do neznáma úplně nejdu (úsměv).

Jaké máte ambice se Zbrojovkou?
Samozřejmě postoupit, nejlépe přímo. Brno je druhé největší město v Česku a Zbrojovka je velký klub, který první ligu hrát musí. I to mě láká a je pro mě výzva pokusit se postoupit. A vůbec mi nevadí, že jdu do druhé ligy. Fotbal jsem nikdy nehrál kvůli sbírání ligových startů.

Ovšem může nastat situace, že Brno půjde do baráže a narazí na Karvinou.
No právě! Když jsem se v Karviné loučil, tak jsem říkal, ať se hlavně nevidíme a nepotkáme v baráži. Doufám, že se Karviná zachrání a my postoupíme přímo. To by bylo úplně nejlepší.

Jak myslíte, že se dopadne jarní část FORTUNA:LIGY?
Karviná, Opava a Příbram si to asi rozdají o záchranu, je tam přeci už nějaký bodový rozdíl. Možná se k nim přidá ještě jeden tým, těžko říct. Snad to dobře dopadne, v Karviné jsem se cítil nejlépe ze všech svých angažmá. Budu se tady rád vracet, ale jak už jsem řekl - doufám, že ne v květnové baráži. Na závěr bych chtěl naposledy poděkovat především vedení klubu v čele s panem Wolfem, bývalým trenérům Weberovi a Muchovi a nesmím také zapomenout na fanoušky MFK!