Dávide, jaký je to pocit si po půl roce zahrát zápas?
Moc jsem se těšil, i když přiznávám, že jsem měl trochu obavy. Přeci jen ještě nejsem stoprocentní. Po necelých třech týdnech tréninku s týmem jsem naskočil, odehrál poločas a těší mě, že se cítím relativně dobře. Nic mě nebolí, a to je nejdůležitější.
Můžete přiblížit, co konkrétně vás na tak dlouho vyřadilo ze hry?
Nejen ze hry, ale i z běžného života! Měl jsem vysunutou ploténku, která mi dráždila nervový kořen. Hodně nepříjemná věc. První dva měsíce jsem nemohl vůbec nic, ztratil jsem úplně všechno, co se týče fyzické kondice.
Léčil jste prý i na Slovensku. Je to tak?
(přikyvuje). V Humenném se o mě staral výborný Tomáš Kulan, tímto bych mu chtěl poděkovat. Můj dík patří i dalšímu člověku, tentokrát Tomáši Lintnerovi ze Žiliny. S ním jsem zkoušel metodu Mckenzie, která mi pomohla.
Stále dojíždíte na Slovensko?
Už ne, teď se o mě starají lidé z klubu. Fyzioterapeuti Martin Krásný s Ivetkou Navrátilovou a pomáhají mi rovněž maséři Pavel Kocich s Romanem Nevrlou. Všem patří můj velký dík a doufám, že teď už na tom budu jenom lépe a vrátím se v plné síle.
Neuvažoval jste o operaci?
Nepomohla by! Musím se o sebe víc starat, cvičit. Ta ploténka už nikdy nebude stoprocentně vyléčená. Ale správnými cviky by všechno mělo být v pořádku a nemělo by mě to na hřišti omezovat.
Kdy jste zaznamenal první problémy?
Už v letní přípravě. Najednou jsem ucítil bolest, nic hrozného, ale šlo o jakési první znamení, že něco není v pořádku. Během pár dnů jsem se dal do pořádku, nastoupil jsem ke třem zápasům a po Teplicích to začalo. Nakonec jsem ještě hrál i v reprezentační pauze přátelák s Třincem v Jablunkově a po něm už to nešlo. Podstoupil jsem vyšetření a věděl, že je zle.
Bez fotbalu jste od 6. září 2019. Byl jste někdy zraněný déle?
Ne, nikdy. Nějaká zranění byla, v Polsku jsem měl podobný problém, možná ještě horší, ale za dva a půl měsíce jsem byl v pořádku. Ale už to neřeším. Chci se koncentrovat na plnohodnotný návrat!
Jak se vám pozoruje fotbal z tribuny?
Je to samozřejmě něco jiného. Podzim nebyl ideální, to víme všichni. Ale momentálně se klukům daří, jaro začali fantasticky. Všechno začalo s příchodem trenéra Jarábka na konci podzimu, v zimě se povedly posily a zatím to vypadá dobře. Musíme porazit dnes Příbram, to je pro nás hrozně moc důležitý zápas. Pokud kluci předvedou takové výkony jako v prvních třech jarních kolech, tak o výsledek nemám strach (úsměv).
Jaký je váš nejbližší plán?
Musím nabrat fyzickou kondici, sbírat minutáž a zápasovou praxi za béčko. To je momentálně priorita.
Máte v hlavě termín, kdy byste se rád objevil na prvoligovém trávníku?
Termín mám, ale nechci ho říkat nahlas. Určitě se chci ještě teď na jaře dostat do nominace na zápas a samozřejmě na trávník. Ale všechno bude záležet na mně, zda v tréninku přesvědčím trenéry o tom, že na to mám.