ROZHOVOR Z BULLETINU - Lukáš Endl
Lukáši, jak si užíváš poslední týdny, ve kterých konečně hraješ a patříš do základní sestavy?
Moc! Jsem rád, že jsem se vyhrabal z toho nepříjemného zranění, bylo to dlouhé. Mám radost z důvěry trenéra i z minutáže, kterou aktuálně na hřišti mám.
Jak s odstupem několika měsíců vzpomínáš na svůj letní příchod? Narážím na to, že v prvním zápase sis vstřelil vlastní gól, potom tě potkalo zranění, následně nemoc…
Asi jsem potřeboval čas, protože to byl můj první přestup mimo Brno. Možná to prostě na mě jen dolehlo. Ale aktuálně jsem v pohodě, jsem zdravý, přestěhovaný a konečně se můžu věnovat pouze fotbalu.
Zaujalo mě, že v posledním domácím duelu proti Pardubicím jsi ukázal nezvyklé ofenzivní koutky v podobě sóla a zakončení, které ti však pardubický gólman chytil. Na stopera zajímavé, ne?
Dřív to bylo častější, ale s věkem a přesunem do mužského fotbalu to už není tak časté (smích). Ale jsem rád, že se mi to po nějakém čase zase podařilo, škoda jen, že z toho nebyl gól. Ale pořád to ve mně je, to mám radost.
Na svém kontě máš 36 prvoligových startů, ale stále čekáš na svůj premiérový gól. Kdy přijde?
Ani asistenci ještě nemám (úsměv). Doufám, že nebudu čekat dlouho. Rád bych to zlomil, přeju si to. Všechny své góly jsem vstřelil ve druhé lize. Musím se víc tlačit do zakončení a věřím, že to brzy přijde.
Vybavíš si moment, kdy jsi byl první ligové trefě nejblíž?
Právě proti Pardubicím. Hodněkrát jsem si tu šanci zpětně pouštěl a nic bych neudělal jinak. Až na videu jsem si všiml, že Botos byl před bránou sám, ale v ten okamžik jsem ho prostě neviděl. Pokukoval jsem po Luckym Ezehovi, ale ten byl za hráčem, proto jsem to vzal na sebe. A v dresu Zbrojovky proti Olomouci jsem měl za stavu 2:3 před koncem velkou šanci hlavou – míč šel asi dvacet centimetrů od brány.
Pocházíš z jižní Moravy, vyrůstal jsi ve Zbrojovce, ale působil jsi i ve Svratce Brno, že?
To je pravda, ale s fotbalem jsem začínal v Bílovicích nad Svitavou – tam jsem i vyrůstal. Je to obec kousek od Brna. Ve Svratce jsem taky působil, ale to mi bylo možná deset nebo jedenáct roků. Už si to nepamatuji přesně. Potom jsem hrál v ČAFCe, potom znovu ve Svratce a pak už jsem přešel do Zbrojovky.
Zbrojovka zažívá turbulentní dobu. Myslíš, že už se to na Srbské konečně uklidní a stabilizuje?
Zní to hrozně, ale hlavně se musí zachránit. Důležité bude to, co přijde teď přes zimu. Musí kádr vhodně posílit, to bude alfa a omega. A jestli se Zbrojovka do tří nebo do pěti let vrátí zpět do první ligy, tak to bude samozřejmě super! Brno je druhé největší město v republice a není tam prvoligový fotbal. Byl jsem tam dlouho, zažili jsme postup a sestup a pak znovu – jako na houpačce. Nebylo to příjemné!
Když mluvíme o Zbrojovce, musí přijít dotaz i na Petra Švancaru. Chodil do kabiny, zajímal se?
Občas chodíval pokecat. Ale spíš se staršíma klukama samozřejmě. Sedí, že je srdcař a pro Zbrojovku toho udělal hodně. Marketingově to umí, zaujme lidi, pobaví je. To přece jen každý neumí. Já jsem se s ním normálně pozdravil, ale nikdy jsme spolu nedělali třeba pozvánku nebo nějakou marketingovou věc.
Poslední téma je reprezentace – jako náhradník jsi byl povolán pro barážové dvojutkání. Potěšilo tě to?
Samozřejmě. O tom, že se připojím k nároďáku jsem se dozvěděl den před srazem. Shodou okolností jsme cestovali do Prahy k zápasu se Slavií a zazvonil mi telefon. Bylo to trochu hektické, protože jsem samozřejmě s sebou neměl žádné věci. Takže po zápase jsem se vrátil s týmem do Karviné, vyspal se, zabalil si a odpoledne v pondělí jsem se vydal na sraz do Hradce Králové.
Jo, jasně. Bylo to fajn a všichni jsme měli ohromnou radost, že jsme dokázali na EURO postoupit a zahrajeme si na závěrečném turnaji. Ne každému se to podaří. Rád bych se na Slovensko podíval, proto musím v klubu podávat dobré výkony, aby mě trenér Suchopárek nominoval. Bylo by to hezké.
Facebook
YouTube
Rozhovory
ROZHOVOR Z BULLETINU - Lukáš Endl
Stoper Lukáš Endl nastoupil v posledních sedmi duelech vždy v základní sestavě. Letní posila z Brna v rozhovoru vypráví o zdravotních peripetiích, ofenzivních choutkách, Zbrojovce i reprezentační jednadvacítce, s kterou se probojoval na červnový evropský šampionát…
ROZHOVOR Z BULLETINU - Amar Memić
Třetí sezónu kroutí v našem dresu Bosňan Amar Memić. Šikovný křídelník patří k nejdůležitějším hráčům a prožívá výbornou sezónu – čtyři góly a jedna asistence jsou toho důkazem. V rozhovoru hezky česky mluvil i o své velké neproměněné šanci na Slavii, ale i domově, po kterém se mu stýská. Ovšem už ne dlouho – za měsíc pojede domů za rodinou si odpočinout.
ROZHOVOR Z BULLETINU - Filip Vecheta
S nejlepším střelcem týmu jsme probrali jeho formu, ochrannou masku a blížící se baráž národního týmu do 21 let. A perlička – věděli jste, že si Filip Vecheta první zlomeninu nosu přivodil v zápase dorostu Slovácka u nás v Karviné?
ROZHOVOR Z BULLETINU - Kristián Vallo
Pravý obránce či záložník Kristián Vallo v rozhovoru vypráví o své mateřské Žilině, ale hlavně o Polsku, kde hrál čtyři sezóny a poprvé tam „přičuchl“ i k házené, kterou do té doby vůbec nesledoval. Aby ne, když Wisla Plock ukončila dvanáctiletou nadvládu Kielců…
Pronájem
