Martine, aktuálně máš na svém kontě 302 prvoligových startů. Vzpomeneš si, kolik známých a kamarádů ti psalo po vstupu do Klubu legend?
Nějaké zprávy proběhly, hlavně od kluků, s kterými jsem hrával (úsměv). To mě samozřejmě hodně potěšilo, vlastně všechny gratulace mě potěšily. Bohužel to vyšlo tak, že jsem ten třístý zápas prohrál. Možná nezaslouženě, ale bohužel.

Nezaslouženě se prohrálo i naposledy v Hradci Králové…
…to hodně mrzí. Svoje šance jsme neproměnili, navíc jsme hráli v oslabení a nakonec přišel vítězný gól v době, kdy jsme Hradec vážně do ničeho nepouštěli. Bohužel dvakrát tečovaná střela, která mířila mimo bránu, nám tam spadla.

V Malšovické Aréně jsi měl jednu velkou šanci. Šlo to trefit ještě lépe, nebo gólman Zadražil vytáhl zákrok kola?
Trefil jsem to dobře - o zem, protože tráva byla pokropená a míč tak byl rychlejší. Přesto to gólman vyškrábl. Pro nás smůla, pro Hradec štěstí (krčí rameny). Možná to šlo i zakončit na zadní tyč, ale byla to hodně rychlá akce.

Kromě vstupu do Klubu legend usiluješ i o vstup do Klubu ligových kanonýrů. Do vybrané společnosti ti chybí sedm tref. Stihneš to do konce sezóny?
Všechno je možné, i když to bude těžké! Ale je to třeba i motivace do další sezóny.

Dnes hostíme Viktorii Plzeň – čtvrtfinalistu EKL. Jak se těšíš na toto utkání a můžeme zopakovat podzimní vítězství z Doosan Areny i na vlastním stadionu?
Těším se na své bývalé spoluhráče z Jablonce. Myslím si, že nemají zas tak široký kádr, aby protočili půlku mančaftu, takže by jim mohly docházet síly i díky cestování. Věřím, že se na ně kvalitně připravíme, a když se všechno „sejde“, tak bychom mohli uspět. Třeba jako na podzim.

Plzeň má znovu nabitý program. V úterý hrála MOL Cup v Jablonci, dnes se představí u nás a ve čtvrtek hostí Fiorentinu. Může to hrát nějakou roli?
Asi ne, protože hrají až ve čtvrtek. Navíc jsou zkušení a zvyklí.

Sledoval jsi úterní pohárový zápas v Jablonci?
Díval jsem se. Do prvního gólu nebyla lepší, potom ale dvěma slepenými góly Viktorka rozhodla. Po změně stran už bylo jasno, Plzeň si hlídala postup a přidala ještě třetí gól. Cíl splnili!

Pomalu se blíží konec sezóny a před námi je jasný cíl – neskončit poslední. Vidíš to při pohledu na tabulku stejně?
Vyvíjí se to tak. Bude to o bojovnosti a o tom, který z týmů udělá více chyb. My se musíme více soustředit na finální a předfinální fázi. Pokud toto zlepšíme, tak se zachráníme. Všichni tomu věříme! Potřebujeme do konce základní části udělat co nejvíce bodů a v nadstavbě už se může stát cokoliv.

Na začátku jara se v novinách objevila informace, že by rád trenér Rada, který tě úspěšně vedl v Jablonci, chtěl k sobě do Dukly. Jak to bylo horké?
Jo, volal mi a ptal se mě, zda by to vůbec bylo reálné. Já mu řekl, že by mě Karviná nejspíš nepustila, což mi pak potvrdil i trenér Jarábek. Víc jsme se do toho nepouštěli.

A před sezónou, než jsi podepsal v Karviné, byla Dukla téma?
Byla, bavili jsme se spolu. Ale lákalo mě se pokusit vstoupit do již zmíněného Klubu ligových kanonýrů, proto jsem dal přednost Karviné v nejvyšší soutěži. Chápal moje rozhodnutí.

Sleduješ druhou nejvyšší soutěž?
Po očku jo - projedu si každý týden výsledky. Dukla vede, naopak Zbrojovka, která chtěla jít nahoru, tápe. Ale druhá liga je ošidná - podaří se vám dva nebo tři zápasy a jste nahoře.

Jak jsi strávil Velikonoce, konkrétně tedy Velikonoční pondělí?
Dělal jsem malému synovi řidiče, protože jsme jezdili po známých na návštěvy (smích). Ale bylo to fajn, malý si to užil a to bylo nejdůležitější. Byli jsme spolu.

A poslední věc – ví se o tobě, že máš koně, což není úplně běžné. Jak ses k této zálibě dostal?
Manželka jezdí odmala na koni. Je to její velká záliba, ve které ji podporuju. Přece jen mě mnoho let podporuje v kariéře, takže jí to takhle oplácím. Aktuálně máme pět koní, před čtrnácti dny se nám narodilo hříbě. V pondělí jsem ho poprvé viděl – bylo to fajn odreagování od všech starostí.

Také jezdíš na koni?
Teď už málo, ale občas si s manželkou vyjedeme. Musím se ale přiznat, že v minulosti jsem byl v sedle častěji (úsměv).