ROZHOVOR Z BULLETINU - Tomáš Jursa
Tomáši, poprvé od konce září jste se objevil na hřišti – v Teplicích jste odehrál na pravé straně obrany celý zápas. Jak jste se cítil?
Hlavně jsem byl rád, že jsem vůbec nastoupil. První poločas byl seznamovací, sžíval jsem se s taktickými prvky, protože po opravdu dlouhé době jsem hrál na jiné pozici, než na kterou jsem zvyklý. Po přestávce už to bylo v pohodě.
Co vám sedí víc? Střední záložník, nebo pravý bek?
Pravého beka jsem hrával ještě tady na začátku kariéry za pana trenéra Kalvody. Pamatuji si, že v té době zažíval fotbal v Karviné velký boom. Hráli jsme druhou ligu, hrával jsem s ikonami jako Slončík nebo Bolf. A bylo mi jedno, kde hraju. Myslím, že jsem na té pozici vydržel dva roky. Ale jinak jsem celý život střední záložník.
Bylo v plánu, že se vrátíte na hřiště zrovna v Teplicích, kde jste působil?
Nemyslím si, že to byl záměr. Možná osud (úsměv). Při příjezdu ke stadionu se mi vybavily vzpomínky na moje angažmá na severu Čech. S pár lidmi jsem se pozdravil, poznala mě i paní vrátná. To bylo příjemné.
Jak vzpomínáte na angažmá právě v Teplicích a nedalekém Ústí nad Labem?
V Teplicích to bylo spíš smolné angažmá. V generálce na ligu jsem si zlomil palec a dva měsíce byl mimo. Potom jsem se vrátil, dva měsíce nějakým způsobem odehrál. V zimě se vyměnil trenér, přišel pan Ščasný a ten mi věřil, hrával jsem pod jeho vedením. Celá ta sezóna 2012/2013 nestála za nic, byli jsme na padáka, vyměnili se nějací kluci a já se už moc na hřiště nedostal. Potom přišla nabídka v podobě hostování v druholigovém Ústí nad Labem, tak jsem šel.
Jak se Karviňákovi žilo tři roky na druhém konci republiky?
Pořád je to Česko, sžil jsem se tam poměrně rychle. Bohužel jsem se moc nedostával domů, povedlo se mi to jednou za půl roku. Z toho jsem byl trochu smutný, ale musel jsem to přežít.
Po nějakém čase jste se vrátil blíž k domovu, podepsal jste v Opavě.
Chtěl jsem na Moravu nebo do Slezska, prostě už někam blíž. Šlo hlavně o nový impulz a Opava přišla s tím, že má zájem. Zpočátku, než jsem si našel v Karviné byt, tak jsem bydlel tam, ale později už jsem pravidelně dojížděl. Na Opavu mám moc hezké vzpomínky, zažil jsem tam krásné okamžiky – jeden rok nám k postupu do nejvyšší soutěže scházel bod, pak se už postoupit podařilo. V roce 2017 jsme hráli památné finále MOL Cupu proti Zlínu, byli jsme kousíček od startu v Evropské lize.
Co říkáte na aktuální trable Opavy a její poslední místo v tabulce?
Kádr mají slušný, ale nedávají góly. Všichni si vzpomínáme na nedávnou dohrávku proti Spartě. Opava je přehrávala a Sparta střílela góly – bohužel. To samé minulý týden doma s Brnem. Kdyby vedli po chvíli 2:0, tak nikdo nemůže říct, že by to bylo nezaslouženě. Trápí se střelecky a o tom to je. Se záchranou to budou mít těžké, přeji jim, ať se zachrání. Ale budou to mít složité, když letos padají tři týmy. Potřebují se nastartovat, udělat pár dobrých výsledků. Ale až po našem vzájemném zápase (úsměv).
Tuším, že po pěti a půl letech v Opavě to chtělo v létě další impulz, že?
Ano, cítil jsem to tak. Chtěl jsem domů a vůbec jsem nad tím neváhal. Když přišla nabídka, vzal jsem to. Vždyť je to Karviná, moje srdcovka! Jsem místní a hlavně odchovanec MFK. Mám obrovskou radost, že se v Karviné hraje nejvyšší soutěž, a jakou tady máme fotbalovou infrastrukturu! To je velká paráda.
Pamatujete hodně, proto se zeptám na období, kdy jste tady hrával s Radkem Slončíkem, René Bolfem, Honzou Buryánem a dalšími. Jaké to bylo?
Perfektní. Vedle nich to byla velká škola a hodně jsem se od nich naučil. V kabině také byli super, šlo o lídry. Vedle nich jsem vyrostl!
Je vám přes třicet. Už malinko přemýšlíte, co budete dělat po kariéře?
Ještě chci hrát, proto jsem nad tím ještě moc nepřemýšlel (smích). Ale rád bych jednou zůstal u fotbalu, to je jasné. Mám trenérskou B licenci, v Opavě byla ta možnost, a určitě chci jít ještě výš. Ale skloubit studium A-licence nebo případně PROFI licence s aktivní kariérou? Neumím si to úplně časově představit. Pár let chci ještě hrát a potom se uvidí.
Facebook
YouTube
Rozhovory
ROZHOVOR Z BULLETINU - Lukáš Endl
Stoper Lukáš Endl nastoupil v posledních sedmi duelech vždy v základní sestavě. Letní posila z Brna v rozhovoru vypráví o zdravotních peripetiích, ofenzivních choutkách, Zbrojovce i reprezentační jednadvacítce, s kterou se probojoval na červnový evropský šampionát…
ROZHOVOR Z BULLETINU - Amar Memić
Třetí sezónu kroutí v našem dresu Bosňan Amar Memić. Šikovný křídelník patří k nejdůležitějším hráčům a prožívá výbornou sezónu – čtyři góly a jedna asistence jsou toho důkazem. V rozhovoru hezky česky mluvil i o své velké neproměněné šanci na Slavii, ale i domově, po kterém se mu stýská. Ovšem už ne dlouho – za měsíc pojede domů za rodinou si odpočinout.
ROZHOVOR Z BULLETINU - Filip Vecheta
S nejlepším střelcem týmu jsme probrali jeho formu, ochrannou masku a blížící se baráž národního týmu do 21 let. A perlička – věděli jste, že si Filip Vecheta první zlomeninu nosu přivodil v zápase dorostu Slovácka u nás v Karviné?
ROZHOVOR Z BULLETINU - Kristián Vallo
Pravý obránce či záložník Kristián Vallo v rozhovoru vypráví o své mateřské Žilině, ale hlavně o Polsku, kde hrál čtyři sezóny a poprvé tam „přičuchl“ i k házené, kterou do té doby vůbec nesledoval. Aby ne, když Wisla Plock ukončila dvanáctiletou nadvládu Kielců…
Pronájem
