Export jednoho bodu, Teplice-Karviná 0:0
Na teplických Stínadlech gól nepadl! Karvinští však můžou být spokojení, neboť ve své čtvrté prvoligové sezóně vezou z Teplic vůbec první bodík.
Trenére, potřetí za
osm dnů se představíte na trávníku soupeře. Je po dvou výhrách v kabině dobrá
atmosféra?
Je. V minulém týdnu jsme všichni byli smutní, ale vítězství ve Zlíně nás
hodně povzbudilo. Zároveň je fajn, že jsme zvládli i pohárový duel ve
Frýdku-Místku. Do Teplic ovšem jedeme s velkou pokorou, čeká nás
nepříjemné utkání, úplně odlišné od toho ve Zlíně.
Zamotal vám některý z hráčů
v pohárovém zápase hlavu natolik, že a uvažujete, o jeho nasazení v neděli?
Někteří hráči chytili svou šanci za pačesy, ale to nebylo jen o tomto zápase.
Je důležité, že šanci dostali a ukázali mi, že tady chtějí být a stále se rvát
o svou šanci. V týmu je konkurence, což je skvělé.
V duelech Na Stínadlech
nemá Karviná dobrou bilanci. Stejně jako ve Zlíně se to může změnit.
Cílem je odehrát dobrou partii a porvat se o vítězství, i když je nám jasné, že
domácí také budou chtít za každou cenu zvítězit.
Může domácí svazovat
nohy aktuálně poslední příčka?
Teplice mají o zápas méně a stejně bodů jako my a Budějovice. Nevím, jestli jim
to může svazovat nohy a je mi to jedno. Samozřejmě není příjemné být poslední,
to je jasné. Ale jejich náladu a rozpoložení neřeším. My se soustředíme
výhradně na sebe.
V Teplicích to
dobře znáte – začínal jste tam svou trenérskou kariéru po boku Františka Cipra.
Můžete v krátkosti zavzpomínat?
Je to už hodně let zpátky, ale angažmá v Teplicích řadím ve své trenérské
kariéře hodně vysoko a vzpomínám na to hodně rád kvůli lidem, s kterými jsem
tam pracoval. Mám na mysli především, bohužel už zesnulé, Františka Hrdličku
a Štěpána Popoviče. Od obou jsem měl neskutečnou podporu a troufám si říct, že
jsem jim to vrátil.
Máte na mysli účast v
Poháru UEFA?
Jasně. Tomu předcházelo prvenství v našem poháru, to byla pro Teplice
velká událost. Tímto triumfem jsme si navíc zajistili právě účast v Poháru
UEFA. Dokázali jsme porazit Kaiserslautern, Feyenoord Rotterdam nebo Celtic
Glasgow. Na to se vzpomíná i s odstupem několika let opravdu hezky. Navíc
ten tým, který tam byl, měl velký potenciál. Tým se točil kolem Pavla Horvátha.
Byli tam Tomáš Hunal, Pavel Verbíř, Karel Rada nebo Michal Kolomazník. Všechno
to byli skvělí hráči. Navíc se tam nastartovali hráči pro národní tým.
Po kolika letech se v neděli
vrátíte do Teplic?
To už bude hezkých pár let (úsměv). Tuším, že jsem tam byl jen jednou se Spartou
na konci podzimu sezóny 2004/2005!
Třetí sezónu kroutí v našem dresu Bosňan Amar Memić. Šikovný křídelník patří k nejdůležitějším hráčům a prožívá výbornou sezónu – čtyři góly a jedna asistence jsou toho důkazem. V rozhovoru hezky česky mluvil i o své velké neproměněné šanci na Slavii, ale i domově, po kterém se mu stýská. Ovšem už ne dlouho – za měsíc pojede domů za rodinou si odpočinout.
S nejlepším střelcem týmu jsme probrali jeho formu, ochrannou masku a blížící se baráž národního týmu do 21 let. A perlička – věděli jste, že si Filip Vecheta první zlomeninu nosu přivodil v zápase dorostu Slovácka u nás v Karviné?
Pravý obránce či záložník Kristián Vallo v rozhovoru vypráví o své mateřské Žilině, ale hlavně o Polsku, kde hrál čtyři sezóny a poprvé tam „přičuchl“ i k házené, kterou do té doby vůbec nesledoval. Aby ne, když Wisla Plock ukončila dvanáctiletou nadvládu Kielců…
Osm prvoligových startů doposud nasbíral záložník Denny Samko ve své kariéře – všechny v dresu MFK po svém letním příchodu. A na první gól nečekal dlouho, dočkal se v šestém kole v Teplicích. V rozhovoru mluvil čtyřiadvacetiletý záložník o svém mateřském klubu, nejvyšší soutěži nebo brzkém začátku utkání…