Minulý týden v Čáslavi jste nehrál. Co vám bylo?
Měl jsem natažený sval. Píchlo mě v něm v týdnu před utkáním v Čáslavi, tak jsem neriskoval. Teď v zápase to celkem šlo, ale pro jistotu mě dvanáct minut před koncem vystřídal Mariusz Sobala, protože mě to opět začalo tahat.
Takový výsledek a konečný počet branek v síti HFK Olomouc jste zřejmě neplánovali, nebo ano?
No to rozhodně ne. Ale do čeho jsme kopli to nám tam spadlo a další šance jsme ještě nevyužili. Kdybychom je dotáhli do zdárného konce, tak jsme klidně těch branek mohli dát deset. A to nepřeháním.
Spadlo vám tam do slova a do písmene úplně všechno. Vy jste předvedl fotbalovou parádu, která se podaří možná jednou za život. Trefil jste se z pětatřiceti metrů přímo pod břevno a budete horkým kandidátem na nejhezčí gól sezóny…
Byly pouze dvě možnosti. Buď trefím tenisové kurty za stadionem nebo to spadne do branky (smích). Povedlo se to druhé. Ale bylo v tom štěstí, to je jasné.
Možná bylo také štěstí, že jste se vůbec k zahrávání této standardní situace dostal, když máte v týmu takového hráče, jakým je Jakub Hottek. Jak náročné bylo přemlouvání, aby vám míč nechal?
Jakub zahrává situace blíž bráně nebo z boku. Tohle bylo opravdu daleko od brány. Takže jsem rád, že mi tento balón přenechal (úsměv). A pokud bude příležitost i v dalších utkáních z podobného místa, tak do toho půjdu znova. Ale nedělám si iluze, že bych to trefil podobně. To procento je samozřejmě mizivé, ale zkusil bych to.
Jedinou vadou na celém zápase je tedy určitě inkasovaný gól, kterým jste Lukáši Palečkovi překazili čtvrtou nulu v sezóně?
To máte pravdu, je to škoda. Ale soupeř tam měl ve druhé půli, krátce po naší páté brance, dvě obrovské příležitosti, které Palec výborně zlikvidoval. Tu nulu by si zasloužil. Je to opravdu taková kaňka na jinak vynikajícím utkání hlavně vůči němu.
Z posledních šesti zápasů jste pětkrát vyhráli a vstřelili dvacet branek, což je víc než za celý podzim dohromady. Kde se ve vás vzala ta pohoda?
Začali jsme hrát jednoduše. Přišel nový trenér, což je vždycky nový impulz. Rozstřílel se Vláďa Mišinský. Začali nám hrát boky. Matějovi Fialovi se daří, trefil se v Čáslavi i nyní a další šance ještě zahodil, Elvist na druhé straně šance připravuje. Prostě si věříme. Zlomilo se to na půdě Táborska, kde jsme hráli o bytí a nebytí. To byl ten zlom a od té doby se to s námi táhne. Snad to vydrží až do konce sezóny.