Žalostná produktivita trvá, Karviná-Liberec 0:1
Karvinští opět neodehráli vůbec špatný zápas, ovšem podruhé za sebou padli po nejtěsnějším výsledku 0:1. O výhře Liberce rozhodl devět minut před koncem hostující kapitán.
Tomáši, opět jste spálili velké šance a z domácího utkání neberete ani bod. Je právě koncovka současnou „achillovou patou“ týmu?
Určitě jo. Všichni viděli, co jsme zase neproměnili. Je nám k ničemu, že hrajeme dobře. Fotbal je o gólech a ty my nedáváme. Jasně, můžeme si říkat, že Liberec vyhrál nezaslouženě, ale dal jeden gól a my žádný.
Může to být už v psychice?
Tady v tomto utkání jsme se v šancích vystřídali snad čtyři nebo pět lidí. Nevím, je to možné. Osobně to třeba v hlavě mám, protože góly střílet chci.
Štve vás špatná koncovka o to víc, že hrajete pohledný fotbal?
Asi jo. Možná by nebylo od věci hrát špatný fotbal a vyhrávat. Už jsem to říkal, fotbal se hraje na góly a ty my momentálně nedáváme. Možná to přijde s příchodem Lukáše Budínského na delší časový úsek. Je to výborný kreativní hráč, což ihned po příchodu na trávník dokázal.
Sám jste hlavou zahodil tutovou šanci zblízka. Zrcadlově stejnou příležitost jste měl i minulý zápas ve Zlíně? Co jste tentokrát udělal špatně?
Ve Zlíně jsem mířil doprostřed, proto jsem si celý týden před Libercem vtloukal do hlavy, že pokud tahle šance znovu přijde, tak musím hrát míč do země. Bohužel gólman tam dal nohu a zázračně to vykopl. V týdnu očekávám, že brankář Kolář bude v jedenáctce kola. Minule tam díky nám byl zlínský Dostál. Děláme z nich hrdiny.
Stoper Lukáš Endl nastoupil v posledních sedmi duelech vždy v základní sestavě. Letní posila z Brna v rozhovoru vypráví o zdravotních peripetiích, ofenzivních choutkách, Zbrojovce i reprezentační jednadvacítce, s kterou se probojoval na červnový evropský šampionát…
Třetí sezónu kroutí v našem dresu Bosňan Amar Memić. Šikovný křídelník patří k nejdůležitějším hráčům a prožívá výbornou sezónu – čtyři góly a jedna asistence jsou toho důkazem. V rozhovoru hezky česky mluvil i o své velké neproměněné šanci na Slavii, ale i domově, po kterém se mu stýská. Ovšem už ne dlouho – za měsíc pojede domů za rodinou si odpočinout.
S nejlepším střelcem týmu jsme probrali jeho formu, ochrannou masku a blížící se baráž národního týmu do 21 let. A perlička – věděli jste, že si Filip Vecheta první zlomeninu nosu přivodil v zápase dorostu Slovácka u nás v Karviné?
Pravý obránce či záložník Kristián Vallo v rozhovoru vypráví o své mateřské Žilině, ale hlavně o Polsku, kde hrál čtyři sezóny a poprvé tam „přičuchl“ i k házené, kterou do té doby vůbec nesledoval. Aby ne, když Wisla Plock ukončila dvanáctiletou nadvládu Kielců…