24. duben 2016
Fotbal mi už chyběl, přiznal Jan Šisler
Od 5. března, kdy jej zákeřně zranil vyšehradský Volešák, se právě dnes osmadvacetiletý fotbalista na své spoluhráče díval jen z tribuny. Návratu na trávník se dočkal až ve středu v dohrávce proti Frýdku-Místku, kdy naskočil na poslední půlhodinu.
Těžké dny po operaci čelisti a následné rekonvalescenci už jsou pryč. Nějakou dobu se už Jan Šisler opět plně soustředí na svou práci. „Jsem moc rád. Doktor mi říkal, že šest týdnů se to bude hojit. Pak by to s maskou asi šlo. Trochu rizika v tom bylo, ale čelist je srostlá a maska je pro mě taková pojistka,“ řekl po utkání.
Právě pro masku, která připomíná respirátor či ozdobu Hannibala Lectera z filmu Mlčení jehňátek, si musel dojet až do Plzně. „Byl jsem pro ni v úterý ráno a odpoledne jsem v ní už odtrénoval předzápasový trénink. Zvládl jsem to, přestože se v ní trochu hůř dýchá. Potom jsme se domluvili s trenérem, že na na chvíli do zápasu naskočím. Nakonec z toho bylo třicet minut. Mám radost, že jsem zpátky, protože fotbal mi už chyběl. Z tribuny to není ono,“ přiznal defenzivní záložník.
Jak už to tak bývá, ani on se v kabině nevyhnul různým srandičkám a narážkám na svou novou „ozdobu“. „Samozřejmě něco proběhlo. Prý mi to konečně sluší a další věci. S tím jsem počítal,“ usmál se Šisler. Kromě návratu jej samozřejmě potěšila i výhra v derby. „Sice jsme brzy prohrávali, ale ještě do poločasu jsme utkání otočili. Škoda jen, že jsme nepřidali třetí pojistku. Takhle jsme se strachovali až do poslední minuty,“ přiznal.
První poločas byl podle něj velmi dobrý, druhý už byl spíš boj. „Ale do vyložené šance jsme Valcíře nepustili. Doslova jsme to ukopali, ale blíží se závěr soutěže a my potřebujeme body, abychom to naše snažení dotáhli do finální podoby v podobě postupu. O kráse už to není,“ dodal na závěr Jan Šisler, který zároveň věří, že proti Sigmě B bude jeho herní vytíženost zase o něco větší.
Facebook
YouTube
Rozhovory
Pronájem
