Dávide, začněme od konce – nešel na vás infarkt, když jste v nastaveném čase inkasovali třetí gól, který ale nakonec rozhodčí neuznali?
V koutku duše jsem věřil, že by gól nemusel platit, protože Domino Holec i někteří další kluci ihned avizovali ruku jednoho z teplických hráčů. Zaplaťpánbůh se už skóre nezměnilo (úsměv).
Získali jste první jarní bod. Berete ho?
Po průběhu zápasu můžeme být spokojení. Chtěli jsme tady bodovat a to se podařilo. Domácí sice měli několik větších příležitostí než my a ve druhém poločase byli určitě lepší, ale Adeleke srovnal – to je nejdůležitější.
Vstřelil jste krásný gól z uctivé vzdálenosti, který bude určitě kandidovat minimálně na gól kola. Sedlo to krásně, že?
Viděl jsem před sebou volný prostor, tak jsem křikl na Lukáše Budínského, ať mi přihraje. Potom už jsem měl jedinou myšlenku – dobře si míč přebrat a vystřelit na bránu. V každém zápase se snažím podobně vystřelit, mám takové situace rád.
Co vám po zápase řekl váš krajan a kamarád Richard Ludha, že jste ho překonal takovou exkluzivní střelou?
Známe se z Prievidze, jsme kamarádi. Říkal, že zrovna ode mě takovou střelu nečekal a hlavně prý vůbec nic neviděl. Takže o to víc jsem radši, že jsem svou první trefu v české lize vstřelil zrovna Rišovi.
Nejhezčí gól kariéry?
Myslím si, že jsem dal i hezčí (smích). Ale hlavně, že to tam padlo a máme první jarní bod.
Zdroj fotky: FK Teplice
Facebook
YouTube
Rozhovory
Po dvou hostováních se těšil domů. Klub si jej už během prosince stáhl z druholigového Prostějova a gólman Vladimír Neuman tak opět navlékne svůj mateřský dres.
Stoper Lukáš Endl nastoupil v posledních sedmi duelech vždy v základní sestavě. Letní posila z Brna v rozhovoru vypráví o zdravotních peripetiích, ofenzivních choutkách, Zbrojovce i reprezentační jednadvacítce, s kterou se probojoval na červnový evropský šampionát…
Třetí sezónu kroutí v našem dresu Bosňan Amar Memić. Šikovný křídelník patří k nejdůležitějším hráčům a prožívá výbornou sezónu – čtyři góly a jedna asistence jsou toho důkazem. V rozhovoru hezky česky mluvil i o své velké neproměněné šanci na Slavii, ale i domově, po kterém se mu stýská. Ovšem už ne dlouho – za měsíc pojede domů za rodinou si odpočinout.
S nejlepším střelcem týmu jsme probrali jeho formu, ochrannou masku a blížící se baráž národního týmu do 21 let. A perlička – věděli jste, že si Filip Vecheta první zlomeninu nosu přivodil v zápase dorostu Slovácka u nás v Karviné?
Pronájem
