Remíza na těžkém terénu je málo! Karviná-Brno 1:1
Fotbalisté MFK nedokázali i přes dobře rozehraný zápas porazil sestupem ohrožené Brno. Domácí vedli, hosté krátce po hodině hry vyrovnali a do konce utkání se už skóre nezměnilo.
Michale, už jste
vstřebal zklamání?
Výsledek a naše hra – to je určitě velké zklamání. Pořád to v sobě mám,
štve mě to. Hrajeme špatně, ale vedeme 1:0 a nakonec inkasujeme ze standardky.
To je úplně nejhorší. Kdyby nám to trefili do šibenice, tak budiž. Ale v takovém
zápase si nemůžeme dovolit dostat takový gól.
Čím si vysvětlujete
špatný herní projev z posledních dvou utkání?
Nevím. Chceme hrát jednoduše, když nám
to nejde a potřebujeme zakombinovat, tak na tom terénu to nejde. Jasně, hřiště
bylo pro obě mužstva stejné. Oběma týmům to skákalo a myslím si, že z takového
zápasu a terénu neměl nikdo radost. Byla to holomajzna.
Přesto, nezdá se vám,
že si při pohledu na tabulku přiděláváte starosti?
Víme o tom, štve nás to. Pořád se musíme dívat pod sebe. Když se na to koukám s odstupem
jednoho dne, tak je aspoň důležité, že se k nám Zbrojovka nepřiblížila a
držíme si od nich jedenáctibodový distanc. Je to poměrně dost, ale víme, že nic
není hotovo a musíme dál makat. Kdybychom prohráli, tak (odmlčí se)… No, bylo by
to ještě hodně zajímavé!
Možná jediná radost
je ta, že jste nastoupil k jubilejnímu stému zápasu v české lize.
V pětatřiceti letech je to až směšné, ne? Myslím si, že to většina kluků
zvládne třeba ve třiadvaceti letech (smích). Ale jasně, je to pěkná meta, v české
lize jsem toho moc neodehrál. Takže ano, je to pěkné číslo, ale abych řekl
pravdu, tak jsem to ani nevěděl. Takové statistiky moc nesleduji. Beru to jako
fakt, je to jenom číslo.
Nevyhrál jste stý
ligový zápas, ale ani ten vůbec první. Vzpomínáte?
To už je dávno. Za Baník v Jablonci 2:2, že?
Ano. 17. února 2002
vám dal důvěru na posledních pět minut trenér Jarabinský.
Dostali jsme gól v poslední minutě. Vzpomínám si na to, první zápas vám utkví v paměti.
Ještě mi nebylo ani sedmnáct let. Ale neřeším, jestli jsem nevyhrál první nebo
devadesátý osmý zápas. Hlavní je, aby těch vítězných bylo celkově vždycky víc.
S nejlepším střelcem týmu jsme probrali jeho formu, ochrannou masku a blížící se baráž národního týmu do 21 let. A perlička – věděli jste, že si Filip Vecheta první zlomeninu nosu přivodil v zápase dorostu Slovácka u nás v Karviné?
Pravý obránce či záložník Kristián Vallo v rozhovoru vypráví o své mateřské Žilině, ale hlavně o Polsku, kde hrál čtyři sezóny a poprvé tam „přičuchl“ i k házené, kterou do té doby vůbec nesledoval. Aby ne, když Wisla Plock ukončila dvanáctiletou nadvládu Kielců…
Osm prvoligových startů doposud nasbíral záložník Denny Samko ve své kariéře – všechny v dresu MFK po svém letním příchodu. A na první gól nečekal dlouho, dočkal se v šestém kole v Teplicích. V rozhovoru mluvil čtyřiadvacetiletý záložník o svém mateřském klubu, nejvyšší soutěži nebo brzkém začátku utkání…
Novou sezónu začal na lavičce, ale od poloviny srpna a domácího utkání s Bohemians je brankářskou jedničkou. Nutno podotknout, že výkony Jakuba Lapeše v bráně MFK jsou výborné, o čemž svědčí i slova hlavního kouče Martina Hyského, který po každém zápase pětadvacetiletého gólmana chválí.